1. Do
1. Do, předpona: do-statek, do-konalosť, D., dočasný, dosmrtní, doživotní. Mkl. B. 405. Vz Do (předložka, ku konci). — Do předpona se dlouží v substantivech a adjek- tivech: důchod, důkaz, důmysl, důraz, dů- věra, důkladný, důrazný, důstojný. Pk. Pravo- pis, str. 44.