Zvláštnosť
Zvláštnosť, i, f. = jakosť ta, když něco soukromým, o sobě jest, obzvláštnost', die Absonderung, Abgesondertheit. Z. práva, Leč by komu král se pány tu z. učinil (zvláštní právo, výmínku). Vš. A tak by ta z., kteréž ti třie sami užívají, vóbec ve- jdúci, z-stí býti přestala. Vš. 102. Z. smlouvy. Šp., pře, NB· Tč. 266., místní, lokale Be- sonderheit, v obchodě, Specialitäten. Dch. — Lom., Tkad. — Z. = ne obecnosť, der Pri- vatstand, die Privatsache. Bur. — Z. = vlastnosť, die Eigenschaft. Moře ma v sobě sedm z-í. Ctib. Blekotnosť jest její z. Sych. Z. národní. Mus. 1880. 148. Z. živočišné, mineralogické, umělecké. Mus. 1880. 443. Duševní z. Dch. To jest Bohu samému z. Hus I. 295, — Troj. — Z. = přednosť, ob- zvláštnosť, die Vorzüglichkeit. D. Z. lid- ského pokolení. Plk. Z. obdiv budící. Dch. — Z., die Sonderlingssucht. Rybay.