HoraHora, pl. hory a hora. Vz Gb. H. ml. III. 1. 178. Nieto hory bez zvera (při nevyčištěném obilí»; Ďaleko do hory na dřevo (k tomu je ještě daleko). Phľd. 1897. 499.
, 303. Ty's byl eště na horách, dyž já to věděl; Chlap jako h.; Dáti hocha do hor (do Němec). Hoř. 117., 89. O příslovích atd. vz Zát Př. 314. —
H.
černá—les jehličnatý. Val. Čes. 1. X. 64. —
H. Pán z Hory = Rybrcoul. Čes. 1. VI. 568. —
H.
Kutna, od Hory Kutny, ? Hoře Kutně, z Hor Kuten, na Horách Kutnách atd.; vedle toho: Kutná Hora, z Kutné Hory atd. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 286. —
H. =
vin- nice. Nár. sbor. II. 69. —
H. F. A. Vz Jub. XI.