HostitiHosti
ti, 3. pl. -stí, il, štěn n. stěn, ění; hostívati = někoho častovati
, bewirthen; ho- stem býti, zur Herberge sein, herbergen;
se = stěhovati se, wegziehen. Jg. -
abs. On tam dlouho hostil (hostem byl). Kom. —
koho (kde): ďábly u sebe. Kom.
Dobre ho hostili: kyjom kyjovali, polenom mastili. Mt. S. — k
de. On nyní ve tvém srdci hostí (hostem je). L. —
se kde. Bídy se hostí
v stavu manželském. Žalans. U nás se hřích hostí. Plk. —
se. Že se již tu dlouho hostil (hostem byl). Br. Jeden se hostí, druhý postí. Vz Bohactví. Lb. —
se odkud:
z města, V., ze země (vystěhovati se). Zříz. z 1564. Všecko zlé ať se
od nás hostí. Plk. —
se k
oho. Nešťastný, kdo se Boha hostí (vzdaluje).
Jg. —
se s kým. Šm.