HúzvorcevýHúzvorcevý. Vz Húzvorc a v Mus. fil. 1901. 204.
Hvězdokupa, ?, f
. Pleiady atd. Vz
Ott XVII. 456a, 462.
Hyběti. Neobrátí-li se člověk, hybětíť jemu bude proto. Chč. S. I. 363.
Hygiena ve školách XV. a XVI. stol. Vz Wtr. Part. 140.
Hyntlaust, u, m., z
něm. Vz
více v Mus. fil. 1901. 204.
Ch. Změny hlásky
ch v
XV
. stol. u Vel. Meziříčí. Vz Mšín.
7. Chachotať sa =
chechtati se. Val. Čes 1.
X. 377.
Chalupka Samo, 1812. — 1883.;
Jan. Vz Flš. Pism. 621.
Chalybal, u, m. = ? Lstivě jich odbývají cbalybaly lecjaks. Chč. S. L 387.
Chamulka, y, f., louka na Fryšt. Věst. op. 1895. 12.
Chebz podzemní =
brambor
y. Val. Čes. 1. X. 375.
Chládkonohý. Ch. zvíře (lehající si na záda a nohami se chladící). Ezop. S36. 25.
Chladoležák, a, m. =
zahaleč. Chč. S
. I. 197.
Chladoležka, y, m. =
chladoležák. Jrsk. XI. 27.
Chladoležný Člověk = chladoležák. Chč. S. I. 198.
Chlap =
hrubian. Čím víc chlapa prosíš, tím víc ho popouzíš (prose mírnosti užívej). Rybay.
Chlapcovský =
chlapecký. Ch. škola. C. Třeb. Čes. 1. X. 396
. Chlapkati. Chlapkával na dlaně = tle- skával. Mus. ol. 1899. 26.
Chléb. Ch. se nikdy nepřejí. Us. Kto chváli cudzí chlieb, ĺúbi
cudzie ženy; Deti nevedia chlieb si odkrojiť, keďže nevedia naň zarobiť; Z požičaného chleba sa ne- naješ; Chlieb dobrý kamarát; Ch. pekný ako parta. Mus. slov. II. 50, III. 22., 27., 35.
Chlebný. Chlebná svátosť Chč. S. I. 302.
Chleboňovská, louky u Podhradí. Sbor. slov. III. 7.
Chlebovství, n. =
shánění-se po chlebě, po živnosti. Klc. v Mus. 1843. 59.
Chlópať rukama
pod paže
—pleskati. Sněh chlópá. Val. Čes. 1. X. 380.
Chlor, u, m. Sr. Vstnk. X. 331.
Chlp =
svazek. Ch. trávy. Mus. slov. II. 11.
Chlpatý =
chlupatí/. Kto má byť bohatý, ostane ch. Sbor. slov. IV. 145.
Chlupař, e, m. =
soukenník (nadávka). Val. Čes. 1.
X. 304.
Chmelová, hora u Podhradí. Sbor. slo
v. I
II. 6.
Chňapadlo, a, n. = čím se co chňape.
Choditel, e, m. XIV. stol. List. fil. 1901. 43., 101.
Choditi jak. Chodí, ?? by mu z nosu kapalo (přišel neopatrností do neštěstí). Rybay.
Chocholoušek Prokop. Vz Flš. Písm. 623.
Chombľa či
koňta. Vlasy zapletené tvoria vzadu hlavy tak zvanú konťu tiež chombľu, ktorú čepcom pokrývajú. U Šebeše. Mus. slov. I. 86
.