8 Kámen
Kámen. Od vrcholka hory kámen pohnut v pád nestaví se, pokud k patě nedopad. Bráb. Vrch. 18. — Lidové ...

8 Svor-kameň
Svor-kameň, svorový kameň = krystal- lisované vápno; sádra; zkameněle' dřevo. Jím hojí zlámané kosti. ...

9 Kámen
Kámen, dial. kámeň. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 407. O k. sr. Ott. XIII. 841. —844. Krytý n. nepokrytý ...

10 Vrstevnatý
Vrstevnatý kámen; křemen (oblázek, písek, pískovec, kámen vápenatý, kámen hlinitý). Vz KP. IX. 255. ...

8 Kámen
Kámen. K. v lidovém podání. Vz Zbrt. Pov. 41., 158. Pěstí kámen neroztlučeš; K. by se byl na něm ustrnul ...

1 Kachel
Kachel, chle, kachlík, u, kachlíček, čku, m. Der Kachel. K. do kamen. Zatopil, až k. se rozpukl. Vyndati ...

4 Uhelný, -ní
Uhelný, -ní = k úhlu se vztahující, Winkel-, Orts-. Ú. cihla, D., páka. Sedl. Ú. zrcadla, vz Zrcadlo. ...

9 Kamen-Most
Kamen-Most. Byla to asi kamenná cesta přes močály, kamenmost, pons paludum = mostiště. Uč. spol. 1897. ...

10 Kámen
Kámen. Kameny = ozdoba stavitelská pravoúhlá, někdy na jedné straně ohrani- čená obloukem a končící mírně ...

1 Kosa
Kosa, y, kosice, e, kosička, y, f., nástroj k sečení trávy neb obilí, die Sense, das Sägeisen. V. K. ...

6 Melivo
Melivo, vz Mkl. Etym. 186. Tím spíše sa mlýnský kameň v melivě zetírá, čím vícej na spodní kameň sa ...

4 Ušoupati
Ušoupati = šoupáním otříti, otrhati, ab- reiben, abschaben. Ušoupaná a ukálená žena. V. — co čím, co ...

8 Hromnice
Hromnice. Na h. veliký mráz, Bože, ty nám ovoce dáš; Na h. jihne-li, do kamen přilož, mrzne-li, z kamen ...

5 Žábrovitý
Žábrovitý kámen = kámen hluchý, měkký, řídký, jenž žabruje t. j. písek či kousky trousí. Am., Pam. kut. ...

4 Vyšramovati
Vyšramovati = vysekati, stroužku pro- sekati, aushauen, eine Rinne durchhauen. — co jak: kámen v potu ...

10 Kámen
Kámen. Vyhozený k. a promluvené slovo nikdy nemohou zpět. Tbz. III. 2. 392. Vy- tlačí i z kameňa vodu. ...

5 Závěrník
Závěrník, u, m. = závěrný kámen, svor- ník, prostřední kámen v klenbě, der Schluss- stein. Vz Závěrečný. ...

9 Kámen
Kámen. Pod kameňom rak. Mus. slov. III. 12. ...

6 Močový
Močový. M. kámen (morušovitý), der Maulbeerstein. barvivo. Harnfarbstoff, in- filtrace, nádržka, -recipient, ...

1 Kohoutí
Kohoutí. Hahnen-. K. hřeben (chocholka, V. ), peří, zpěv, pění, pod bradek (lalouček), přirození, pysk ...

6 Ješutně
Ješutně = marně. Ktož j. Boha vzývá. Hr. rk. 273. Vše se j. děje. Alx. í Ješutnosť. Vzdvihni kámen j-sti ...

2 Plžiti se
Plžiti se, il, ení. Když mlýnský kámen jest otevřen a špatně domílá, říká mlynář: Kámen slizne, melivo ...

9 Svářací
Svářací kámen = horký kámen, jimž se voda zahřívá. Sr. Svářati. Mus. ol. 1898. 117. ...

5 Žabice
Žabice, e, f. = malá žába, ein Frösch- lein. Vz Žába. — Ž. = žabí kámen, žabeč, der Krötenstein. Na Slov. ...

10 Hřbileť
Hřbileť. Místo:, kámen nějaký' má býti: kámen hrobní. Gb. Sr. VII. 1265. ...

1 Lapis
Lapis, gt. lapidu, m., lat., kámen. L. di- vinus, božský kámen (na oči); 1. infernalis, kamínek pekelný; ...

7 Kámen
Kámen. Cf. Mách. 3., 165. Ztratila se jako k v moři Us. Fč. Nedy je lepši ka- meňa v kapsi nechať (nemstíti ...

7 Odvalina
Odvalina, y, f. = odvalený kámen, kámen z haldy, das Haldengestein. Hrbk. ...

3 Sadný, sadový
Sadný, sadový kámen, der Gränzstein. Sadné kamení. Půh. 1528. Oře mi přes sa- dový kámen. Půh. ...

4 Vrškamen
Vrškamen, e, m. (r. vrch, vršek a kámen) = kámen, který na jiném kameni vyvýšeném sedí pevně sice, avšak ...

9 Pohonič
Pohonič, e, m. Koně dobré, ale p. zlý. Mrcha p. o každý kameň zavadí (každý kameň na ceste najde). Nič ...

5 Žblnkotavý
Žblnkotavý, plätschernd, murmelnd. Dup- nul nohou v kameň, i vyrítil sa ž. prameň. Phld. III. 1. 58. ...

1 Kamenník
Kamenník, kameník, a, m., vz -ík, kdo v kamenných lomech kámen láme, der Stein- brecher. — K., kdo kámen ...

3 Sádrový
Sádrový, ze sádry, od sádry, Gyps-. S. barva, Rostl., kámen (sádrovec), Jg., socha, Techn., otisk, hlať, ...

10 Kamen
Kamen, vz Amen. ...

9 Posvietiti
Posvietiti = trochu světlým učiniti, očistiti. Eliotropia jest kámen zelený, maje krópě črvené; posvietí-li ...

5 Žbluňk
Žbluňk, plump, patsch = zvuk, který povstává, hodíš-li kámen do hluboké vody. Us. Tč. Hoď kámen do vody, ...

1 Kamna
Kamna (dříve: kampna), gt. kamen, n., pl. (dle. Slovo'). Kaménka, kamínka, ka- mnička, ček, n. Der Ofen, ...

4 Třicí a třecí
Třicí a třecí = co tříti lze, reibbar. V. — T. = čím se tře, Reib-. T. kámen (pěna mořská), V., v obec. ...

7 Sřítiti co
Sřítiti co. Dediny zrúcali. Slov. Hdž. Čít. 266. — co jak. Kostol zrúcajte na kameň. Sb. sl. ps. II. ...

1 Křesati
Křesati, křesám a křeši, al, án, ání; křesnouti, snul a sl, ut, utí, křesávati, Feuer schlagen. V. — ...

3 Skřesati
Skřesati, sám a ši. — co, koho: kámen (mlýnský), abhauen, billen. — s koho = zbíti, abprügeln. Ti ho ...

5 Zalehlý
Zalehlý, dahinter gelegen oder liegend. Pod zalehlý kámen ani voda nejde. Bž. — kde. Kámen v zemi z. ...

9 Hromový
Hromový. H. kámen n. klín = starý z hadovce vyrobený mlat. Vz Čes. 1. VII. 82. Kdo nosí hromový kámen, ...

6 Hromový. H
Hromový. H. rachot, Čch., ráz, Čch. Bs. 69., jásot, Us., klin, Donnerkeil, -stein (zkamenělina), Ves ...

2 Nárožník, u
Nárožník, u, m., co na rohu jest, Eck-; nárožní kámen: rohovník, patník, krajník, odsadník, úhelník, ...

6 Hubenov
Hubenov, a, m., Hubenau, vsi u Klatov a u Manetína, dvůr u Kralovic; Hubenow, vsi u Strakonic a u Dobříše; ...

9 Činiti k čemu
Činiti k čemu = působiti. Konfekt velmi ? tomu činí (aby jed ven vyšel). Maš. ruk. 209b. — se = tvořiti ...

9 Chmac
Chmac.. Potom chmac kameň a křáp po ní (po žábě). Slovácko. Čes. 1. VII 57. Chmac kameň a křáp do žáby. ...

5 Zamleti
Zamleti, meli, el, et, etí, vermahlen. — abs. Zamlela, akoby ho omelom dobil. Mt. S. I. 112. — co: kámen ...

5 Bělokámen
Bělokámen, e, m. (Vz Kamen), der Gra- nulit, Weisstein, Felsit. Nz. B., granulit jest z hruba břidličný ...

1 Mlýnský
Mlýnský. Mühl-. M. kámen (žernov, vz Kámen a více v Prm. III. č. 20. ), kolo (n. vodní), prach, železo ...

1 Dotopiti
Dotopiti, il, en, ení; dotopovati, dotopí- vati, dotopovávati, vollends. heizen. — komu. Pán sám si dotopil. ...

1 -men
-men, přípona jmen podstatných: plamen od plá-ti, se-men, nom. símě, břímě — bře- mene, kámen, písmě ...

2 Opoka, opuka
Opoka, opuka, y, f., skála, Fels, m., petra. MV., Bibl. V opoce potoky vysekal, in petris rivos excidit. ...

1 Kopka
Kopka, y, f. Häuflein. Hra pod kopky (hromádky). Hráti pod kopky. Häufelspiel. — K. sena, vz Okoliště. ...

1 Hubkový kámen
Hubkový kámen, der Schwammstein. L. ...

8 Svorový
Svorový. S.kameň,vz Svor-kameň (3. dod.). ...

1 Drobili
Drobili, 3. pl. -bí, drob, drobě (íc), il, en, ení; drobívati; od dr (dráti), Šf. D. = drobné činiti, ...

4 Úhelník
Úhelník, u, m., das Winkelmass, -eisen, -haken. Ú. s rameny stejně dlouhými, pravý, príložný, Anschlags-, ...

6 Doletěti
Doletěti. — čeho. Kámen d-těl dna pro- pasti. Us Pdl. — kam. Létali, létali dva sokoli malí, až sa nalétali, ...

7 Řez
Řez. Cf. Mkl. Etym 278. Ř. amputační: břišní, laparotomia, gastrotomia, Cf. Kžk. Por. 629., 635., 636., ...

1 Křemen, ne
Křemen, ne: škřemen; skřemen, e, m.; v pl. dle, Strom', tedy: křemeny. Vz Kámen. Quarz. Křemének, skřemének, ...

4 Vykroužiti
Vykroužiti, kruž, krouže (íc), il, en, ení; vykružovati = v kruh vyměřiti, učiniti, her- auszirkeln, ...

9 -u
-u koncovka 1. vok. sg. u, chlap a dub' m. -e, hlavně po souhláskách hrdelných: sy- náčku, vz Gb. H. ...

2 Olejný
Olejný. Olej v sobě mající, ölig. O. šťáva, tuk, bylina, kámen, rostlina (oliva, buk, líska, mandle, ...

10 Nekámen
Nekámen, e, m. Šli jsme kámen nekámen. Us. Viz Kámen. ...

3 Rozkotaliti
Rozkotaliti, rozkutaliti. rozkotouliti, roz- kutouliti, il, en, ení; rozkotáleti, rozkutáleti, rozkotouleti, ...

2 Přehoditi
Přehoditi, hoď, hodě (íc), il, zen, ení; přeházeti, el, en, ení; přehazovati, über- werfen. — co: kámen, ...

7 Tachograf
Tachograf, u, m. K vynálezům, kterými možno písmo rychle rozmnožovati, náleží v poslední době na předním ...

9 Y
Vz Gb. H. ml. III. 2. 477. O výslovnosti hlásky ? vz Mus. 1899. 285. —322. Za y na Lašsku e: menař, oseb ...

2 Obaliti
Obaliti, il, en, ení; oboleti, el, en, ení; obalovati. O. místo: obvaliti. Vz Ob, V. — O. = zavinouti, ...

9 E
O e vz Gb. H. ml. III. 2. 448. Změny jebo v jihozáp. Čech. vz v Dšk. Vok. 17. nn., na Hořicku vz v Hoř. ...

5 Běhoun
Běhoun. V 13. ř. oprav šiji v šíji. B. římský a řecký. Vz Vlšk. 44. — B., a, m., trechus, der Flinkläufer, ...

4 Tof, tuf
Tof, tuf, u, m., z latin, tophus, kámen vápenatý, der Tof, Tofstein. ...

9 1. Bác
1. Bác. Vzal kámen a bác do vokna. Hoř. 87. Prosí bác na kolena (pad na ko- lena). Mus. ol. XII. 111. ...

9 An
An z: a on, ana, ano. O skloňování vz Gb. H. ml. I. 1. 453. Položí (ten kámen) na čéši, ana plna vody. ...

4 Urážka
Urážka, y, f. = uražení, úraz, der Anstoss, die Verletzung, Verunglimpfung. V. U. = po- ranení, die Verwundung. ...

2 Přivaliti
Přivaliti, il, en, ení; přiváleti, el, en, ení; přivalovati = k něčemu valiti, hin-, hinzu-, anwalzen; ...

9 Ě
Ě. Vz Gb. H. ml. III. 2. 448. Jeho zrněny na Hořicku vz v Hoř. 74., v jihozáp. Čech vz v Dák. Vok. 20., ...

7 Rýž
Rýž. Vz Rstp. 1758., Mkl. Etym. 225, Spalda. — R. = roh, Kante, f. Kameň má ostré rýže. Slez. Šd. Svácnúł ...

10 Dům
Dům. Na mor. Valašsku zakladaj í-li dům, dávají pod základní kámen desetník nebo aspoň čtyrák, aby se ...

5 Žernov
Žernov (žrnov, Dal. Jir. 86.), a, žernovek, žernůvek, vku, žernovák, u, m. Ž. = kámen mlýnský (tvrdší ...

2 Obkročiti
Obkročiti, il, en, ení; obkročovati, um- schreiten. — koho, co: sud, kámen, koně, vůz, strouhu. Jg. Vz ...

4 Vzlíti
Vzlíti = naliti, aufgiessen. — co kam. Když naň (na vápenný kámen) vzlé kto vody. Št. Kn. š. 125. 6. ...

1 Lomový
Lomový, Uhel l-ý světla. Brechungs- winkel. Presl. L. kámen. Lagerstein. Um. les. ...

2 Pavoukový
Pavoukový; pavoukův, -ova, -ovo, Spin- nen-. P. plátno, Br., pavučina. V. P. kámen, Arachnolith či Bernstein? ...

7 Tympl
Tympl, u, m. = křižák, veliký kámen nad nístějem vysoké peci. NA. IV. 164. Vz Tymplový. ...

10 Zkameněti jak
Zkameněti jak. Krhła z-la meravým kamenem = proměnila se v meravý kámen. Věst. X. 278. ...

9 Zotka
Zotka, y, f. = zátka, hadr, jímž se zatkává trouba od kamen. Slez. Lor. 81. ...

9 Vypsati
Vypsati. Nadar (kámen) má žábu vypsanú na sobě = vyrýsovanou. Maš. ruk. 294b. ...

5 Zavlažení
Zavlažení, n., die Befeuchtung, Be- giessung. Z. luk. Us. — Z. = oteplení, die Erwärmung. Z. kamen, pokoje. ...

8 Vrcholec
Vrcholec, lce, m., vrchovka, y, f.= vrchní část kamen, která je přikrývá. U Žleb. NZ. II. 696. ...

5 Zatonutý
Zatonutý = zatonulý. Na Mor. Pakli z-lý nebude, aby na bednu velký kámen shodili. Kld. II. 171. ...

10 Odrahotiti
Odrahotiti = dražším učiniti. — co čím: kámen (cennou) obrubou. Slád. Rich. 181. ...

10 Hromový
Hromový kámen n. klín = oblázek se stran priostrený. Vz Nár. sbor. VIII. 137., Čes. 1. XII. 454. ...

9 Dojka
Dojka = kojná. Kámen.. dává dojkám i kravám mléko. Maš. ruk. 295a. ...

8 Vrata
Vrata. O pův. cf. Gb. H; ml. I. 34., 79. - V. = otvor. Kdo odvalí nám kámen od vrat hrobu? Ev. olom. ...

7 Okenička
Okenička, y, f.= malá okenice. — O.= dvířka u kamen, das Ofenfenster, u perni- kářů. Šp. ...

4 Vodsadník
Vodsadník, u, m. = kámen, jenž na rohu ulic a silnic bývá. V Kunv. Msk. ...