3 Stav
Stav, u, m., od sta (státi, stanouti). S., starslov. stav?, der Bestand, lit. stova, die Stelle, lett. ...

5 Zloděj, e
Zloděj, e, m.; nom. pl. zloději (Br.), zlo- ději (V., na Ostrav., Tč., zlodějie, Ben.), zlodějové; ...

4 Vysaditi
Vysaditi, saď, sadě (íc), il, zen, ení; vy- sázeti, zej, zeje (íc), el, en, ení; vysazovati = posaditi, ...

3 Spadnouti
Spadnouti, dnu, dni, dna (ouc), dl a dnul, dnutí a dení; spadati, spadávati, spado- vati = spadnouti ...

1 Genitiv
Genitiv, u, m., z lat. — Genitiv pl. prv- ního a druhého sklonění býval roven nomina- tivu sg., tedy ...

5 Zasaditi
Zasaditi, saď, sadě (íc), il, zen, ení; za- sázeti, ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; zasazovati = za něco ...

4 Úhel
Úhel, úhlu (dříve a nyní na Slov. gt. úhla), m. Vz Manžel. Ú. = kout, der Winkel, lat. angulus = místo, ...

3 Skočiti
Skočiti, il, ení; skákati, skákám a skáči; skákávati, springen, hüpfen, tanzen, eilen. — abs. Skoč tam ...

4 Uhoditi
Uhoditi, hoď, -dě (íc), il, zen, ení; uhá- zeti, el, en a ín, ení; uhozovati = udeřiti, bíti, praštiti, ...

4 Vyzdvihnouti
Vyzdvihnouti, vyzdvihnouti, ul, ut, utí (ve Slez. vydvihnúti, Šd. ), vyzdvihu, žeš, -hou, zdvihl, žen, ...

3 1. Spáti
1. Spáti, spím (zastr. spiu), 3. os. pl. spí (tvar spějí náleží ke slovesu: spěti. Brs. 2. vd. 234.), ...

4 Ustanoviti
Ustanoviti, il, en, ení; ustanovovati = postaviti, upevniti, feststellen; učiniti, usa- diti, zříditi, ...

2 2. Oheň
2. Oheň, gt. ohně, ohník, u, ohníček, čku, m. Oh(e)ň, strbul. ognb, lit. ugnis. skr. agnis, lat. ignis. ...

3 Seděti
Seděti, 3. pl.-dí, seď,-dě (íc; v již. Čech. seďa, masc; zastr. seděc, seděci), děl, děn, dění a sezení; ...

5 Zvoniti
Zvoniti, zvoním, zvoň, ně (íc), il, ěn, ění; zvonívati, läuten. — abs. Slyšel z, ale ne sezváněti. Chudá ...

2 Postaviti
Postaviti, il, en, ení; postavovati = něco někde staviti, hinstellen, hinsetzen, stellen, auf-, aus-, ...

4 Vrátiti
Vrátiti, vrátím, vrať, vrátě (íc), il, cen, ení; vraceti, ejí, cej, ceje (íc), el, en, ení; vracovati, ...

5 Zlato, zlatko, zlatečko
Zlato, zlatko, zlatečko, a, n. Z. = kov žlutý, drahocenný, velmi kujný a tažný, těžký, das Gold, aurum. ...

3 Sebrati
Sebrati, seberu, sberu, seber, sebera (ouc), bral, án, ání; sbírati, sbírávati — do hromady bráti, shromažďovati, ...

5 1. Co
1. Co. 0 původu slova co vz Gb. Hl. 102., 103, Gb. v Ž. wit. 216. (če). — Str. 139. a 7. ř. zd. přidej: ...

3 Služba, službička
Služba, službička, y, f. = sloužení, je- dnotlivé činy, zvl. tělesné práce, roboty, na důkaz poddanosti. ...

5 Žíla
Žíla, žilka, žilečka, žilčička, y, f. Žíla, instr. žilou; v pl. gt. žil, dat. žilám, lok. žilách, instr. ...

2 Prnúti
Prnúti, zastr. =prnouti, prchnouti, fliehen. I by Němcem prnúti. Rkk. 38. — Výb. I. 38. 1. Pro, předložka ...

2 Podati
Podati, podám, al, án, ání; podávati = dáti, geben; k rukám dáti, podati, her-, hingeben, dar-, über-, ...

4 Tvoření
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...

1 Dobrý
Dobrý, (dříve také: dobr, důbr, a, o); komp. lepší, superl. nejlepší; dobroučký, do- brounký, dobřičký, ...

4 Ussati
Ussati, ussaji n. ussám n. ussu, al, án, ání, weg-, absaugen. Jg., Nz. lk. — kdy odkud. Po lázni dej ...

4 Umříti
Umříti, umru, umřeš, umře, umřeme, umřete, umrou, umři, umra (ouc), řel, (umrl, zastr. ), ení; umírati ...

6 1. Držeti
1. Držeti. Vz Mkl. Etym. 42. Držán, -ženi, držal, -želi, držav, -ževši. Gb. Hl. 60., Bž. 20. Držející. ...

2 Práce, e, pracička
Práce, e, pracička, y, f. P. z pratja (prt — ati). Gb. Hl. 106. P. krátí á v instr. sg. (prací), v pl. ...

5 Zdvíhati
Zdvíhati (ne: zdvihati, vz Časoslova opa- kovací; m. vzdvíhati); zdvihnouti (zdvinúti. Tristr. 132.), ...

5 Ztratiti
Ztratiti, ztratím, ztrať, -tě (íc), il, cen, ení; ztráceti, cej, cejí, el, en, ení; zkracovati = nechtě ...

4 1. Voda
1. Voda (zastr. vůda), vodka, vodička, voděnka, vodinka, y, f., vodice (zastr. vodica), e, f. V., skr. ...

4 Volati
Volati, prvý vzorec sloves V. třídy: vol-ám, -áš, -á, -áme, -áte, -ají; volej (-jme, -jte); volaje (íc); ...

3 Srdce, e, srdéčko, srděnko
Srdce, e, srdéčko, srděnko (Sš. P. 124.), srdeňko (Sš. P. 169.), srdenko, a, n. (Sš. P. 181.). Gt. pl. ...

3 1. Svět
1. Svět, a, m. Svět?, lat. lux, skr. çv?ta, goth. hveits albus od svit (svitnouti, strb. sv?tnati, Gb. ...

1 Kvantita
Kvantita, y, f., kolikosť, velikosť, Quan- tität, Menge, Grösse, Gewicht, Mass. — K., míra slabik, časomíra, ...

5 1. Zima
1. Zima, zimečka, y, f. (zejma ze zíma, cf. Zejma, Gb. Hl. 76.). Cf. Šrc. 131., Stč. Zmp. 523. V zímě ...

1 Hora
Hora (zastar. hůra), hůrka, horečka, y, f. Der Berg. Pl. hory, hor, f.; ale v nom. a akkus. pl. také: ...

1 J
J jmenuje se je nebo jota a jest dle na- strojení mluvidel ústních podnebnice; střed jazyka vztýčí se ...

2 O přípona
O přípona, vz Tvoření slov. — O před- pona : otok, okolí. D. — O neodělitelná předložka u časoslova znamená ...

5 Znáti
Znáti, znám (zastr. znaju), znej (zastr. znaj) znaje (íc), znal, án, ání; znávati. Z., zna z gna, skr.?nâ, ...

5 Zastaviti
Zastaviti, stavím, stav, stavě (íc), il, en, ení; zastavovati. Vz Zastavěti. — Z. = za něco, někde postaviti, ...

3 Staviti
Staviti, 3. os. pl. -ví, stav, -vě (íc), il, en, ení; stavěti, 3. os. pl., -ějí, stavěj, ěl, ěn a ín, ...

2 2. Na předložka
2. Na předložka pojí se s akkusativem a lokalem. I. S akkusativem určuje předložka na 1. místo, k němuž ...

5 2. Z- předpona
2. Z- předpona: zbytek, zšíří, zdélí, zvýší. D. Vz Vz. — Při slovesech zna- mená jako vy- původně směr ...

4 V
V jest retozubná souhláska jako f, při nichž jeden (obyčejně dolení) ret a protější zuby průlinu přehrazují; ...

1 Jmen vlastních užíváme v pluralu
Jmen vlastních užíváme v pluralu, když muže podobné povahy míníme; při jménech míst, když potomstvo zakladatelovo ...

5 Zub
Zub, u, zoubek, zúbek, bku, zoubeček, čku, m., zubisko, a, n., zubček, ečku, m., der Zahn. Na Hané pl.: ...

2 Oko. očko, očičko
Oko. očko, očičko, a, n. Lat. oculus, skr. aki, lit. akis, řec. Sx/.o<; = öq>&-aX/uo?, goth. ...

4 Vydati
Vydati, vydám, 3. pl. vydají a vydadí (BR. 11. 78. a), vydej, vydaje (íc), al, án, ání, vydávati = ven ...

4 2. Vyjíti
2. Vyjíti (zastr. vyníti; u Opavy vyjsť, Klš. ), vyjdu (zastr. vyndu, vynidu, vyndeš, vynde, vyndeme, ...

1 Infinitiv
Infinitiv, u, m., způsob neurčitý (časo- slova). — a) Infinitiv jest jméno, přípona jeho -ti u přirovnání ...

3 2. Státi
2. Státi (ze stojatí, oj se vysulo a ná- hradou za ztracenou slabiku a se dloužilo. Gb. Hl. 127.), ...

1 Instrumental
Instrumental, u, m., sedmý pád ve sklo- ňování jmen. Instr. sg. 3. sklonění (Žena) měl v staroč. pravidelně ...

1 Genitiv látky, kolikosti a oddílu
Genitiv látky, kolikosti a oddílu (tento nazývá se genitiv celku nebo celkový či partitivní), které se ...

4 Transgressiv
Transgressiv, u, m., z lat. = přestupný způsob, přestupník, přechodník, poněvadž se jím vztažná zájmena ...