4 Trupelnatěti
Trupelnatěti. ěl, ění, verwittern, bröcklig werden. — čím. Kámen působením vzduchu, světla a tepla t-tí. ...

1 Křesací
Křesací kámen, Kom., V., pazourek, Feuer- stein, Flint. Vz S. N., Bř. 44. Dva k. ka- meny jiskry dělají. ...

6 Mozkovitý
Mozkovitý, gehirnartig. M. kámen, který při mletí větší kousky vápna pouští. Prm. IV. 188. ...

9 Posvěť
Posvěť, u, m. = lůj. Každý řezník má dáti kámen p-tu točeného. 1494. Arch. XVII. 421. ...

7 Paprskový
Paprskový. P. kámen (aktinolith), NA. V. 504., rovina, Jrl. 326, květy, Posp., svazek, čs. math. X. 174., ...

10 Ležák
Ležák, u, m. = mlýnský kámen, měl-li dle svého složení léta s vodorovnými vrst- vami. Čes. 1. XV. 293. ...

1 Muší
Muší, od, moucha. ' M. křídlo, lejno, noha. Jg. Fliegen-, M. kámen = jed na mouchy. Na Mor. Fliegengift, ...

7 Podškamní
Podškamní, n. Drobotina teprva do školy přišlá sedala na lavici okolo kamen a na p. Kos. ...

1 Juwel
Juwel, u, m., z hol., drahý kámen brou- šený, klenot. Rk. Geschliffener Edelstein, Kleinod. ...

10 Safírný
Safírný. Jaeinctus (kámen) jest dvuoj, vodný a s-ný (modrý). Rostl. G. 293a. ...

3 Sleváč
Sleváč, e, m., der Gussbotich. Sp. — S., kámen slitý, zalehlý, hustý, taubharter Mühl- stein. Šp., Prm. ...

3 Rozdrmoliti
Rozdrmoliti, il, en, ení = rozdrobiti, roz- tlouct, zeRtrümmen. — se rozpadnouti, in Stücke zerfallen. ...

4 Vykřesaný
Vykřesaný; -án, a. o, ausgehauen. — z čeho: z kamene. — kde. Kameň, na nomž je vykresaný baranek boží. ...

2 Polesknouti se
Polesknouti se, knul a kl, utí = blyštěti se, glänzen. — se čím. Tento kámen brou- šením se poleskne. ...

2 Přihrčeti
Přihrčeti, el, ení, přihrkati, přihrkávati, zurauschen. D. — kam. Teď právě p-ly k hospodě dva kočáry, ...

10 Muzikant
Muzikant, a, m. =. brouk tesaUk. Brt. Slov. — M. Ukopne-li někdo o kámen, říkají: Tam je zakopanej (pochovanej) ...

4 Úkosník
Úkosník, u, m. = kámen na kosu proti vrstvám lámaný, ku stavení schodů způso- bilý. Us. ...

4 Vyzvednutý
Vyzvednutý; -ut, a, o, ausgehoben, auf- gehoben usw., vz Vyzdvihnouti, Vyzdvi- žený. V. kámen, Us., klášter ...

1 Lazurový, od
Lazurový, od lazuru, modrý, blankytný. L. kámen (Lazurit), barva. 1588. Boč. Lazur- blau. ...

3 Šturnúti
Šturnúti = šturknúti. Vz Šturkati. — co čím. Sturnul pán Bůh ďábla pravým kole- nem. Sš. P. 34. — čím ...

1 Ledvinný
Ledvinný, ledvin se týkající. Nieren-. L. studenosť, horkosť, Jád., kámen, V., bo- lesť, D., pánvičky. ...

6 Kosní
Kosní, Sensen-. K. vůz, Lpř., kladivo, Pč. 23., kámen (oselka), kterým se kosa brousí. NB. Tč. 117. K. ...

1 Lydický
Lydický, lidský kámen = průbířský neb zlatnický, Rk., černá odrůda buližníku. Bř. 44. Lydischer Stein. ...

10 Macocha
Macocha, y, f. = stojací pružinka, která melivo pod kamenem vydržuje, aby pod kámen stejnoměrně vnikalo. ...

7 Odchybati
Odchybati, odchybnouti = odklízeti, ab- räumen, wegfüllen, absäubern. Laš. Hř. 45. — co kam (čím). Hnůj ...

10 Meravý
Meravý = upřený, strnulý. Zřím okem m-vým. Koll. IV. 19. M. kámen = tvrdý. Slov. Věst X. 277. ...

7 Ohřej
Ohřej, e, f. = teplý kámen nebo cihla k ohřívaní nohou, rukou. V Chotěboř. Neud. ...

8 Krovec
Krovec, vce, m. = hořejší čásť kamen nad troubami n. měděncem. U Sedlčan. Jinde: babka. Quis. ...

3 Smelek
Smelek, lku, m., semletý kámen mlýnský (běhoun), abgenützter Mühlstein. Ten s. za spodek sloužiti může. ...

6 Mrtvárský
Mrtvárský = mrtvá těla ztravující. M. kameň, druh mramoru, der Sarkstein. Slov. BerH. ...

2 Okroužliti
Okroužliti, il, en, ení, zokroužliti, um- kreisen, mit einem Kreise umgeben. — co čím: kámen zlatou obroučkou ...

3 Skotaliti
Skotaliti, il, en, ení; skotáleti, el, en, ení, hinab-, zusammenwälzen. — co, čím: kámen n. kamenem (dolů ...

1 Beryl
Beryl, u (e, Br.), m. drahý kámen; je-li bledě zelený, akvamarin. Kat. 972. Vz Sma- ragd. — Berylový. ...

5 Zlatopísek
Zlatopísek, sku, m., der Goldsand. — Z. = drahý kámen, gemma aurum arenae mixtum exhibens, der Goldglimmerstein. ...

9 Gdkalnice
Gdkalnice, e, f. = malý otvor v kotle, kterým se kal nebo kotelní kámen odstra- ňuje. KP. IX. 21. ...

3 Semenka
Semenka, y, f., jistý kámen, linsenförmi- ger, rother Thonstein. Jg. — S., okurka na semeno, semenáč, ...

5 Božekati
Božekati = naříkati, říkati: Bože. Slov. A tak b-ká, že by aj ten kameň slzy za- lialy. Mt. S. I. 63. ...

8 Podýmniti
Podýmniti. Buffa, jest-li ten kámen pravý, podymní jej (podeymny). 1140. Mus. fil. 1896. 424. Cf. Poddýmiti. ...

10 Granec
Granec, nce, m. = vyčnívající okraj upro- střed hliněných kamen. Chodí kocúr po granco. Brt. P. n. 763. ...

3 Rozhasiti
Rozhasiti, il, šen, ení, hašením rozměl- niti. — co: vápno, löschen. Mráz rozhasil kámen (rozdrobil). ...

9 Zřídlo
Zřídlo hrobu = otvor, kraj. Od zřídla krobu kámen odvaliti (ab ostio). Rozb. III. 707. ...

5 Zvymětati
Zvymětati = pozvymětati, alles heraus- kehren. — kde: v kamnech, ve světnici. — co odkud: saze z kamen. ...

3 Sdráha
Sdráha, y, f., slůj, spojení v kameně, die Fuge. Mlýnský kámen se roztrhl, protože měl sdráhu. Us. Dch. ...

5 Čtverohranatý
Čtverohranatý kámen. BO Stoj o spra- vedlnosti, jako věc č-tá, jež, kam ji vrhú, stane upřiemo; Č. stavení. ...

5 Zkamenlivina
Zkamenlivina, y, f. = hmota, která ostatky živoků v kámen obrátila, der Petri- fikatiousstoff. Krok I. ...

7 Črtovab
Črtovab, u, m., demophison, kámen?, zastr. Pršp. 6. 22. Rj : črtovad. ...

5 Zpurovaný
Zpurovaný kámen = roztržený, rozsedlý, ritzig. Nomencl., Am. ...

5 Zkameniti
Zkameniti = v kámen obrátiti, ver- steinern. — co: dříví. D. — se = zkameněti. ...

6 Kamenovatý
Kamenovatý = jako kámen tvrdý, stein- hart. Rst. 424. ...

5 Zrnec
Zrnec, nce, m., der Syenit, kámen. Rostl. I. 292. a. Dle Jg. lépe; zrnovec. ...

9 Zítra
Zítra. Kdož z. (zjitra) na ten kámen hledí. Maš. ruk. 295a. ...

6 Hustozrnný
Hustozrnný, dichtkernig. H. hrozen, kámen. KP., Zpr. arch. VIII. 22. ...

3 Súmezek
Súmezek, zku, m. = hraničník, hraniční kámen, der Gränzstein. Na mor. Zlínsku Brt. ...

3 Rypatelný
Rypatelný, co he rýpati. Kámen vápenný r. jest. Techn. ...

2 Obraniti
Obraniti, (zastr.), il, ěn, ění = zraniti, verwunden, verletzen. — o co: o kámen. Ps. Mus. ...

8 Kapka
Kapka. Mala k. tvrdy kameň vrta. Slez. Nov. Pŕ. 128. ...

4 Vdlážditi
Vdlážditi, il, ěn, ění, vdlažďovati, ein-, hineinpflastern. — co: kámen mramorový. Pref. ...

10 Vilový
Vilový kámen (vílám náležející). Nár. list 1897. č. 320. ...

7 Srkonec
Srkonec, nce, m., gagatroneus, kámen, zastr. Pršp. 6. 7. Rj.: sykonecz. ...

9 Souhláskový
Souhláskový kmen = souhláskou zakon čený: kamen-. Vz Gb. H. ml. III. 1. 4. ...

9 Vlastovičník
Vlastovičník, u, m. = kámen z hnízda vlastovčího. Nár. sbor. 1901. 145. ...

4 Vošťál
Vošťál, a, m., osob. jm. — V., cerarinus (kámen), zastr. Rozk. ...

6 Kotevní
Kotevní půda, kámen, Dch., řetěz, Kpk., lano, kruh. Us. Pdl. ...

3 Středmík
Středmík, u, m., medaris lapis, kámen, zastr. Rozk. ...

4 Travertin
Travertin, u, m., stavební kámen u Říma, vápenitý tuf. Vz Schd. II. 136., S. N. ...

2 Peřestek
Peřestek, stku, m., kámen, Zinkblende, f. P. lupenatý. Krok., Bř. N. 228. ...

5 Zvápenatiti
Zvápenatiti, zvápeniti, zu Kalk machen, verkalken. — co: kámen. Ros. ...

6 Nehnutelný
Nehnutelný. Buďte nehnutedlni jako kameň. Anth. Jir. I. 3. vd. 7. ...

9 Plzeňky
Plzeňky, pl., f. = druh kamen tahových. Vz Ott. XIII. 871a. ...

10 Připučiti co
Připučiti co = rozmačkati. Teho (toho) kameň p-čil. Čes. 1. XIII. 1. 154. ...

1 Lojník
Lojník, u, m., kámen omakáním loji po- dobný, der Talg. D. ...

5 Basanit, u
Basanit, u, m. = černý, tvrdý kámen v Aegyptě na sochy. S. N. ...

7 Přípeka
Přípeka, y, f. = črenový kámen, Pfannen- stein, v hutn. Hř. ...

10 Bahrýk
Bahrýk, u, m. Kámen zpracovati na b-ky ku stavbě pecí. Sb. sl. 1901. 159. Cf. Bah- rík (V. 933. ). ...

7 Tipel
Tipel, ple, f. sarda, kámen, zastr. Rozk., Hank. Sb. 56. ...

9 Asla
Asla(?), y, f., medus, nějaký kámen, zastr. Vz Gb. Slov. 19. ...

10 Tinktura
Tinktura = elixir, kámen filosofský. Zach. Test 151. ...

7 Profilový
Profilový, Profil-. P. papír, Hs., kámen (u dráhy). Zpr. arch. ...

7 Aldr
Aldr, u, m , onichius, kámen, zastr. Rozk. Pršp. 6. 17. ...

7 Průbní
Průbní = průbný. P. kámen, Dk., pumpa na kotly a roury. Wld. ...

1 Měkkot
Měkkot, u, m., měkký kámen, weiches, mildes Gestein. Vys. ...

2 Přehlavník
Přehlavník, u, m., tesaný kámen v úhlu dvou zdí, das Werkstück. L. ...

1 Modřec
Modřec, drce, m., kámen modrý, Lazur- stein, m. Jg. ...

5 Behor
Behor, u, m. = běhoun, vrchní mlýnský kámen. Slov. Ssk. ...

9 Nehétkový
Nehétkový = jako nehétek. Kámen barvy n-vé. Maš. ruk. 292a. ...

6 Nedvižný
Nedvižný = nezdvižitelný. N. kámen. Tbz. Nedvornosť,i, í., dieUnhöflichkeit. Hrvát. Šd. ...

1 Křemenný
Křemenný, Kiesel-. K. kámen. D., mok, rosol, mýdlo, pěna. Nz. ...

2 Nárožní
Nárožní, co na rohu jest, úhelní. N. dům, brána, kámen. Us. Eck-, Ort.- ...

5 Celitý
Celitý, massig. C. horstvo, Sté. Z. 793., kámen (nevrstevnatý), Bc. hornatiny. NA. V. 548. ...

2 Napadnutí
Napadnutí sněhu, na kámen, das Auf- fallen, der Anfall, Fall. Jg. ...

6 Námelčivý
Námelčivý kameň, mürber Stein. Slov. Ssk. N. = námelný. Ssk. ...

4 Uhlín
Uhlín, u, m = drahý kámen, carbunculus. Koll Vz Uhlík. ...

7 Svrchnice
Svrchnice = svrchní peřina. Výb. II 1019. — S. = vrch kamen. Rgl. ...

8 Svrchnice
Svrchnice = třetí pás kachlových kamen (v ní byla trouba). NZ. II. 649. ...

10 Zapadnouti jak
Zapadnouti jak. Z-dlo to, jako když hodíme do hlubin kámen. Sr. Tbz. V. 6. 97. ...

7 Blamořec
Blamořec, řce, m., albustum, kámen, zastr. Rozk., Pršp. 5. 92. ...

9 Bezvarový
Bezvarový. B. kámen či žlučový (ze skotu). Nár. sbor. l901. 145. ...

7 Předpecník
Předpecník, u, m. P. z plechu u kamen před píckou, der Ofenvorsetzer. Dch. ...

5 Zčuť
Zčuť = zčouti. — co. Zčula koza kameň. Pořek. Mt. S. I. 99. ...

7 Kalščen
Kalščen (kalssczen), u, m., galatrides, kámen, zastr. Pršp. 6. 18. ...