Okurka
Okurka, y, f., okurek, rku, m., v obec. mluvě: vokurka, na Mor. (a dříve i v Čech.) oharek, na Slov. uhorka, uherka. O., m., v Li- tomyšl. — O., cucumis, die Gurke. V. Vz Čl. 87., Kk. 222., FB. 36., Schd. II. 305. Okurky sázeti, sbírati, nakládati. D. O-ky po zemi se rozkládají. Šp. Okurky na salát. O. hroznovité, malé ranní, nakládané n. ky- selé, opepřené, znojemské, panenské, hadí. Kh. Vz S. N., KP. III. 271. Jedovaté o., vz Prm. 1878; č. 1. I kyselé o-ky bývají s pro- spěchem. Šml. — O. panenská, dur man obecný, kravák, vojenský mák, jablko bodlavé, datura stramonium, der Stechapfel. Us. — O., puchr, die Taschel. Us.