PřipsatiPřipsati, píši, piš, píše (íc), psal, án, ání;
připisovati =
přimalovati, V., hinzumalen ;
k něčemu psáti, píše přidati, hinzuschreiben ;
přípis učiniti někomu, an Jemanden schrei- ben, eine Zuschrift machen;
přičísti, při- vlastniti, zuschreiben
, zueignen
, zurechnen, beimessen
. Jg. —
abs. Krčmář připisuje (více píše, než má p.). D. —
co. Kdo to slovo připsal? Us. — k
omu čeho. Obrazové do- tčení darmo takového stáří a takové vzá- cnosti sobě p-sují. Sš. L. 2. —
co, k
oho k
e k
omu, k
čemu: někoho k svým (přá- telům). V. Něco k divu a zázraku p. V
. K nějaké službě koho p. Jg
. —
koho v co: v počet přátel. V. —
co, se komu,
čemu: knihu (dedikovati), D
., něco dobrého n. zlého někomu p. V. Nic si nepřipisuj. Br
. Nic sobě a svému rekovství nepřipisují. Br. na Joz. 14
. 12
. Kterážto láska duchu sv. se připisuje neb přidává. Hus. I. 75. Tudy mu (Štěpánovi) mnozí vykladatelé mnohé záměry p-li; Náuky zajisté vážnosť mu (mí- nění tornu) p-sovati nelze; Cinové národovce celému národu se p-sují poněkud
. Sš. Sk
. 74., 29., 25. (Hý.). Sobě samému mnoho p
. V. Něčí nedbanlivosti něco připisovati. J. tr
. Někomu slavný skutek, Ojíř, dům p. Us. Čas také i hodinu rozdělování se vší pil- ností aby zachovávali, tak aby nic jich zmeškání nemohlo býti připsáno
. CJB. 315
. Nehody válečné připisují se vojsku
šp. prý m
.: přičítají se.
Ale frase ona jest d
obra, sv. ji s doklady zde uvedenými. —
co k
omu k čemu: K hrdosti, k slávě připisovati. Jel. —
co komu kam na co: někomu kukus d
o kněh na jeho jméno p. (zapsati). Vys. —
jak, kde, v čem. Někomu něco
v úctě k tíží p., belasten, Šp., ve veřejných knihách. J. tr. Tudy se jemu p-sujc v ne- vlastním smyslu ; Mravné obnovení p-suje se v písmě Kristovu vzkříšení; Jak i sv. Jakub
s podobnou lahodou ukřižování Krista nevědomosti p-suje. Sš
. Sk. 14., I. 57., 108. P. co dohadem z toho
, co následuje. Sš. —
komu kdy. Dálo se to, co tam
za staro- věku se p-valo náukám některým. Sš. Sk. 29. (Hý.)-