Strana, stránka, stránečka, yStrana, stránka, stránečka, y
, ť., ze s
tr (stříti). Gb. Hl. 146. Staroslov. strana, regio: stra a to
ze str, die Ausgedehnte. Mkl. B.
117. V jižních Čechách gt. pl.
ze všech strán. Kts. —
S-na, plocha nějakého těla, die Seite, Fläche eines Körpers. Strana listu (vz Rst. 497.); strana krajní (kraj). V. Svrchní, spodní s. (spodek) mince. Har. S. vlnatá, die Wollseite. Plátno má dvě straně (strany), líc a rub. Us., Šp. S-ny číslovati. Nz. S. lícní (líc), spodní (rub). S
. podélná (Lang-), lakovaná (Lack-,), usně (Leder-), ohybu (Beuges.). Šp. Úzká s., die Schmalseite. Us. Šp. Meč na obě strany ostrý (broušený;. Kom. Jest na obě s-ny broušený (šibal, ra- menář)., Č., Mus. Na dvě straně bije (rame- nář)
. C. Koule zevnitřní stranou vydutá, vnitřní stranou poddutá. Kom. List má dvě strany. Ros. Dáti klobouk na stranu (lho- stejné si počínati); čelná s., opačná s. Dch. Ten je nadán na všech stranách (tlustý). Us. Dhn. Prázdná s. kůže (abfällig). Šp. S
. ma- sitá. Šp. S
. natahovačů, die Streckseite. Nz. lk. Potopa stránku zdi městské zbořila. Dač.
1. 21. Všecky s-ny nějaké věci ohledati
, omakati. Us. S-ny tesaného kamene
, kostky
, vrchu (vz Vrch
, Hora)
, domu. Us. Přední
, zadní
, levá, pravá s
. Plochy, kterými těleso jest obmezeno, jmenují se strany n. stěny. Sedl. S. rovnice, trojúhelníku; tluk na strany
, průrys po straně; s-ny na břiše (fláchotiny): s. světlá; strany (trojúhelníku) přiléhají na sebe, padají na sebe. Nz.
Velká s. a
malá s. při mlácení obilí. Když se snopy okle- paly, po obou stranách mlatu se rozestrou a pilně se vymlacují. Když tato
ve
lká strana byla přeinlacena, celý řad se obrátí a tato
malá strana něco Rychleji se přemlátí, aby v klasech žádného zrna. nezůstalo. Da, S. =
posad, řad obilí na humno ku mlácení roze- střený
. Chrud. Kd. V severových. Čech
. Frd. — S.,
krajina, okolí, die Seite, Gegend. S. světa, Har., nebes. Nz
. Vz Úhel (světa)
. S
. půlnoční (severní), polední (jižní , východní, západní. V. Na všecky s-ny se ohlédati; se všech stran zavříti; na všecky s-ny trápení; v některou, na jinou s-nu. V
. Ta s. světa, kteráž Brasilia slove. Ler. Jiná s. bojiště; Po všech s-nách ; Se všech stran; Ve kterou stranu ? S té i s oné stran)'; Se strany moře
. Dch
. Ten pan doktor je teď Někde stranu Prahy (blízko Prahy). V Kunv. Msk
. Kdo ví, kterou s-nu jsou! Us
. Dk. Dal jí zvonit hrany na patery strany; Je-li tu kdo z Moravy od mé maměnky s té strany ? ; Z jednej strany dunaja Jan koně napájá, z druhé s-ny dunaja Duma ruce myje ; Šoha- jek za vodú a já z druhej strany, pohledňa na sebe obá sme plakali; Na všech světa s-nách vodu berouc, Sš. P. 126., 172
., 187., 347., 760. Se všech stran světa pohané vy- volení obrátie sě k viere; Dosti by měl silný zchoditi na nohách s-nu světa, Hus II. 47., III. 149. Záboj obzírá krajiny na vsě strany; Zaměřichu všici v jednu stranu
. Rkk. V půl- noční straně veliké jest moře. Kom. Jinou s-nou se obrátiti. Vrat, Se všech stran pe- níze se mu hrnou. Us. Horka v těch stra- nách obyčejná jsou
. Har. S jedné
, s druhé s-ny. Háj. To v s-nu Aegypta leží. Br
. V tu s-nu města
. Zlob. Oči Páně hledí i v skryté stránk
y srdce. V. — S.
---jakost, ve které, n. způsob, kterým se něco představuje n. po- važuje, die Seite, Beschaffenheit, Ansicht, Art und Weise. Jsem na všecky s-ny utis- knut; Aby to pán Bůh obrátil na kteroukoli s-nu; Podstatná s
. věci; Ještě chci jednu s-ku připomenouti; Právě tu s-ku věci na mysli mám; Té stránky se ani nedotýkám; K té s-ce se nesu, hledím; V té s-ce věci se shodujeme; S. povahy; Ta věc má málo světlých
, dobrých s-nek; Ukázati svou sla- bou s-ku (svou slabosť); Dovedl věc líčiti s dobré s-ky; Hlavní s-ka věci; Však i to svou dobrou s-ku má; Stránky styčnosti; Stkvělá s-ka věci. Dch. Co mne potká, znám obrátiti na dobrou snu. Sá. Vždyť sem to na zlou stranu nemyslil
. Sá
. Jak se máte? Po té horší s-ně, Na Mor. Brt, Všecko, čeho se podjímal, na zlou s-nu bráti se strojíce; Já přec o vás na dobrou stranu smýšlím; Podlé dvojí s-ky duchovného člověka
, my- slné a činlivé. Sš. I. 304., II. 58., 119. (Hý.)
. Třetí s
. jazykového hřiecha jest hřiech člo- věka
, jímž Hřeší proti sobě; Držme se strany jisté vědúce, že, čím sě kto zde viece níží, tiem ho pán Bóh viece výší; V té otázce jistá s
. jest, že pánóm světským slušie řádem z lásky změtěné lidi puditi
, aby šli k té po- slední večeři. Hus I. 262., II. 94., 257. (Tč.)
. Jejich právo chtí z obú stranú ohledati. Půh. II. 447
. Na zlou s-nu se uchýliti; Na druhou stranu, kdož k bližnímu upřímnou lásku má. V
. Na zlou snu něco bráti; na druhou s-nu slouží jim to k potěšení. Br. O otázkách pochybných na obé strany hádá se. Kom. Na pravou, ne na levou s-nu něco vyložiti. V. Na dobrou stranu n. stránku vyložiti, bráti (Bern
.), v dobrou stránku vy- ložiti (Ros.), něco na lepší stránku vyložiti. Ros. To též na druhou s-nu i o manželce se rozumí. Er. —
Strany, stran, z strany, s strany, in Rücksicht, in Ansehung, in Betreff, hinsichtlich, wegen. Vz
Stran. S-ny dědictví. D. Mluvil s ním s-ny toho. Us. Z té strany chybil. Jel. Z (s) mé s-ny. D. Každý z (se) své s-ny. D
. S jedné i druhé strany, s obou stran. Us. S té s-ny; S té i s oné s-ny; Jak se v té s-nce věc má ? Dch. Po pilném s obou stran těch věcí uvá- žení
. Nar. o h. a k. Na sněmě stalo se svo- lení mezi pány pod jednou způsobou přijí- majícími s jedné a mezi pány přijímajícími pod obojí způsobou se strany druhé. Zř. F. 1. B. XVIII. Příležící psaní dává mi příčinu, abych Vám toto z své strany učinil a Vás žádal, aby . . . Žer
. 315. Stala se smlouva mezi osadou .... s jedné a mezi knězem Janem s druhé strany. Jdn. 206., Arch.
1. 62. Lodě stran mořie (a mari) přistúpily; Pohrebli je stran rovu otce Saulova (in la- teře); Šedší stran žernov (.-.-= na stranu ž
.). BO. Se všech stran šťastný. Jel. Strany ně- čeho (v příčině něčeho) se porovnati. J. tr. — S.
, bok, die Seite, Flüche zwischen der vor- deren und hinteren. Pravá, levá s
.; po levé straně. Har. To po pravé straně nám leží. Har. Po pravé n. levé s-ně jíti
. Us
. Po s-ně hleděti; na druhou stranu přepraviti; na druhé s ně, s druhé, s oné s-ny (naproti), s obou stran, s obojí s-ny, po obojí s-ně, po obou s-nách, na jedné i druhé s-ně, na obojí s-nu, s jedné i s drahé s-ny (Hus 1. 396
.); on s-nou hledí (postraně; 2
. chce ode- jíti). V. S-ny domu, lodí, člověka, zvířete. Us. Prsa po stranách boky mají. Kom. Tělo lidské má boky,
ne strany
. Brt. Bolí mne ve straně. Us. Míti prospěch na své straně. Dch
. S. domácí a divoká v ruce. Vz Sal. 206. 17. Stranou zabírati - odcházeti. Slov. Hdk. S-ny šermíře. Vz KP.
1. 535., 555. Po s-ně něčí n. někomu jíti, státi (vedlé něho). V. Po s-ně na někoho se dívati. Us. Po jeho s-ně v bitvě padl. Něco po s-ně malovati (en profil), ze předu (en face). Us. Strany vojska. Us. — S.,
oddálení, die Seite, Ab- seitigung, Entfernung. Na s-nu odstoupiti (poodjíti); v s-nu odjíti; odstupte na obě straně; v s-nu uhýbati. V. Jdi s-nou. Us
. Co platno mluviti stranou? Mluviti s-nou (na jevišti, mluviti sobě, ne jinému); Hnul se, držel se, jdi s-nou; S-nou se šklebiti na koho: Stranou (mimo sebe) něco pustiti; Nechte to s-nou, lassen Sie's gut sein!; Do očí mluví jinak a po s-ně zase jinak; h-nou reptati; Do očí se dělá krásným, s-nou tupí. Dch. Stud na s-nu odložiti. Bl. Jestli tě tam zastanu, karamáda na stranu (nebudu toho dbáti, žes karamád), vymelu ti. Er. P. 272
. Tak mu ju podala
, na s-ně ostala, Sš. P
. 123. Tělestná žádost', jakž jie nepřiezeň dotkne, ihned se na stranu ukřiví. Hus II. 17
. Na stranu! Stranou (vz Celkem)! D. Nouze bude na s-ně, zůstane-li nám dědictví v cele. Sych. Na stranu jíti (= stranou; 2. potřebu svou konati). D. Na snu položiti
, odložiti (pryč od sebe; mimo sebe pustiti; nevzíti do práce). Necháme toho nyní na s-ně (nebudeme o tom mluviti
, nebudeme toho činiti). Žert na s-nu. D. — S.,
je
den z vedoucích při, der Part, Theil, die Partei. S. původní
, žalující
, obe- slaná n. žalovaná, druhá, odporná
, protivná (nepřítel, V.). Us. Pospoj soudu se s-nami. Dch. Mezi dvěma s-nama. Bž. 95. Sporné s-ny (při vedoucí), streitende Theile. J. tr. Mnohokráte se trefuje, že strany do jistého času poklidu neberou. Zř. F. I. S-ny od- porné smluviti. Bart
. 277
. Ty věci jsou mezi s-nami ve při
. Hl. Dvě straně jsta při na- padiech, jedna bráti, druhá nebrati; Kterúž s-nu uzříš pravú, neutrhuj jie, jedné ač by ta s
. přivolila. Hus III. 192
., 196
. (Tč.). Vě- domost' vám dáváme, kterak před nás před- stúpili opatrní lidé ze Bzence strany jedné žalujíc; Tu obě s-ně to sobě ku pomoci berúc každá s. dva peníze položily. NB
. Tč. 2., 11. S-ny sobě odporné (před soudem). V., Br. Odpor mezi s-nami smluviti, vy- zdvihnouti; mezi s-nami rozhodnouti; s-ny právem poděliti; mezi s-nami smlouvu uči- niti; dvě straně odporné v jedno (v jednotu) uvésti; stran v mír uvedení, smíření; pro středník od stran obraný a volený (rozsudí); s-nu zastávati. V. Sepření stran. Ros. Aby nebyl soudcím
, ale stranou. Br. V jeden kraj bije; jedné s-ně nakládá (= nespra- vedlivý. Vz Porušený). Č
, Mus. Lečby se strany dobrovolně svolily. Zř. F. 1. A. XV11I
. I jiných lidí pozvali jsú, jakž se jim líbilo, jim skrze řečníka té s-ny žalobně radíce, kterak by lépe té straně svědčili
. CJB. 405. Jestliže by která s. před soud zemský před- stoupila. Vl. zř
. 32. Řečník druhé strany
. O. z D. Ke kteréž s-ně pristúpi úřad větši, to má před se jíti. O. z D. Aby ruda v čas vítězství s-ně zvítězilé dána byla. CJB
. 357. Tehdy proto ty osoby duchovní nebudou straně druhé škodami povinni
. Zř. F. I. S. XXIX. Padlá strana do třetího dne druhé straně, jíž se přísudek stal, bude škody vy- nahraditi povinna, Kol. 37. S-nu odvrhnouti, abweisen. Pr. Tehdy jistý odklad s-nám se stane. Kol. 13
. Tehdá otázal sě fojt jich obú stranú: Co vy k tomu diete?; Přistoupily před nás strany odporné; Oběma stranoma byl rok položen zavitý a konečný a žalob- ník k tomu roku nestál; Když byl ortel stranám čten
. NB
. Tč. 96., 103., 225
., 275. Obě strany výpis vzaly; Aby obě straně své listy ukázaly přede pány ; Aby z obé strany dsky zemské byly ohledány; S-ny byly se svolily na pana Sulíka; Bez obú stran práva pohoršení; Obě s-ně mají míti výpis z desk; Ty póhony tak mají státi bez pohoršenie práva každé s-ny. Půh. I
. 384., 389., II
. 1., 331., 491., 517., 551. (Tč.). Branič svého hřiechu činí se jako stranú proti Bohu. Hus
1. 228. S. socialistická, cechovní. Šp. S-n
y ku přesl
yšení výpovědi k jistému dni povolati; S. nepřišlá, nestalá. Er. Každá jedna strana
, jede einzelne Partei
, lé
pe: Každá s. zvlášť. Ml. Nebojím se tě, mám větší stranu
. Us. Mřk. —
S. ==
ti,
kte
ří proti jiným smýšlením, domněním n. bojem stojí, die Seite, Partei, der Theil
. Tako stasta obě straně protiv sobě. Rkk. Smlouva stvr- zena mezi stranoma; po něčí straně býti, státi (na roku = stranu zastávati); na obě s-ny bíti (stranným býti); při žádné straně nestáti; k žádné s-ně se nenakloňovati. V. S
. česká (pod obojí)
. D. Učitelé s-ny fari- sejské. Br. Rakouská s
. D
. Na kterou stranu jich více bude, při tom má zůstáno býti. Vl
. zř. 14. S obou stran. Nál
. 214. Nález větší s. zavírá. Vš. Dáti, připojiti se k něčí s-ně; K žádné sně nenáležeti; Hnutí, vůdce s-ny; Někoho ku své s-ně dostati; S dobré s-ny se jistí. Dch
. S-ny se smlouvající, die Paciscenten
. Čsk. Oboje s. se o to smluvila. Vl. zř. 150. Povstaly strany sice záhy, ale záhy také urovnány byly. Sš. I. 155. Byl z naší s-ny. Půh. I. 226. Tou nesvorností více jsou vinni strana pod obojí nežli Ří- mané. Čr. Obě s-ně nynie býváta křivě
, ač jedna móž mieti pravdu; I rukojmě i úmluva s obú stranú; Protož oběma stranama do- vodí, že jemu mají věřiti; V té otázce nelze se bylo komu oběma stranama líbiti; Závistí ďáblovú smrť vešla v svět a následují ho ti, kteříž s jeho strany jsú. Hus I. 168., 458., II. 117., 398
., III. 243. (Tč.). S. opatova se ochotně přičinili
. Cr. Něčí snu n. s něčí s-nou držeti
. D
. Po něčí s-ně býti. Br., V. Něčí s-ny se přidržovati; od něčí s-n
y se straniti. Sych
. Obě s-ny slyšeti. D
. Větší s-na lepší přemáhá. Bern
. K své s-ně, po své s-né někoho míti. Us. — S. =
ti,
kteří k sobě jakkoliv náležejí, die Seite. S mat- činy s-n
y (po přeslici). D. Jsou přátelé se stran
y otcov
y. Us. Ch
ytil se lehkej stran
y (stal se lehkom
yslným, nepořádným). Mor. Brt. Dvorská s., die Kamarilla. Dch. Do lázní přijelo 150 stran (
lépe; rodin) skláda- jících se ze 480 osob. Us. — S. =
díl,
oddě- lení čeho, die Seite, der Theil. Kd
yb
y v té stránce (zvelebení jaz
yka) také práce své vynaložiti nelitovali; V žádné stránce. V. Druhá s. (částka) knihy. Kron. mosk. Malá strana (díl Prahy). Us. Žádná s. času není příhodnější
. Jel. Maria nejlepší stránku vy- volila. Bib. Třetí s. země připadla Josefovi. Flav. S. visutá (visuté) = hornina ležící na ložišti (na pramenu); opak: s. ležatá (ležaté, na které ložiště leží). Vys. Klatba proti soudci neb žalobníku může býti v odpoře pokládána v každé stránce soudu, in jedem Stadium des Processes. CJB. 391. Stránka lesa, die Waldpartie; s-ka výloh. Dch. To jisté p. Ježek ukázal s oné stran
y lesa, ješto slove Rovné, že jest to zboží svobodné. Půh. I. 199. To se dělí na tři strany; Ve- liká strana lidí proto obecně dávají děti do školy, aby byli bohati, ve světě velebeni a přátelóm aby pomáhali; Z veliké s-ny ne- věřil jest; A o tom šíře psal jsem napřed v oné s-ce: Co činí manželství. Hus I. 228., 447., II. 384., III. 207. (Tč.). — S. =
hle-
diště, der Gesichtspunkt. J. tr. — S., y, f., osob. jm. Pal. Rdh. II. 126. — S., samota u Sobotky. PL
. •-
Stránka, ves a) u Mšena, b) u Třebechovic, c) u Brandýsa n. L
.; dvůr v Jihlavsku. Vz Stránky, Stranná
. — S.
, částka polí za potrebou střídání rozdělených, eine Abtheilung der Wechselwirthschaft. Ne- niť on než malý sedlák, seje jen sedin strychů do strany. Us. Dch.