VykroutitiVykroutiti, vykruť, kroutě (íc), il, cen, ení;
vykrouceti, el, en, ení;
vykrucovati = vytočiti, heraus-, ausdrehen, heraus-, aus- winden
, ausringen;
vyždímati, (die Wäsche) auswinden;
kroucením udělati, ver-, aus- drehen. Jg. —
abs. Kdo nemá chuti, lahko vykrúti. Prov. na Slov. Plk., Mt. S. I. 106., 127. Nevykrúcaj, prekrútíš. Mt. S. 108. —
co: šaty (vyždímati),
D
., provaz, vlasy, Us.; slovo, řeč (jiný význam dáti). L. Otec často zahladil mi vlasy, vykrútil píšťal. Phld. III. 1. 50. V. prádlo, hadry, mokrou sukni, aus- ringen. Mor. Šd. V. paži, armausdrehen. Vz Výkrut. Čsk
. V-til pět litrů (= s chutí vypil)
. Mor
. Vck. —
co komu. Upadl a v-til si nohu, ausrenken. Us. Šd. Grgy ti vykrútim. Dbš. Pov. I. 353. Ráno som jej dva prsty vykrútila. Sl. let
. I. 93. Otec se pytal syna, ale černokňažník mu vykrúcal (se vymlouval), že ho nemôže teraz dať
. Dbš
. Pov
. I. 176. Jej, tobolí! vykroutíš mi ruku! Us. Šd. —
koho jak kde. Chytne do tance gazdu, který ji
na oba boky
v kole vy- krútí. Němc. —
co o čem. Nedobře slovo
TÓnoi; (místo) někteří o domě, o poli, o spo- lečnosti a jinak vykrucovali. Sš. Sk. 16. (Hý )
. —
co se (komu) odkud: z ruky. Ros. Z toho se může jiný smysl v. Kom
. V. se z nemilé věci
. Dch
. Vykrucoval se ze svě- dectví. Us. Pěkně se z toho vykroutil. Šd. A veď to aj dlho bolo, čim sa z tich jam zrazou vykrútili. Na Slov
. Šd
. Rád by se včil z toho nějak vykroutil. Us. Šd
. Raz sa ho ona spy- tuvala, ale sa on len vykrútol, ale vedel,
z pod tej otázky. Dbš. Pov. I. 476. Od ra- dosti vybozkávala hneď tam toho šuhaja, ale on vykrútil sa jej z rúk. Dbš. Pov. III. 56. V. se z povinnosti. Mus. 1880. 30. — k
de. Začali
pred kráľom vykrúcať, z akej oni kniezacej rodiny pochádzajú. Dbš. Pov. I. 30. —
co čím: zámek holi, tyčí, socho- rem. —
se komu. Us. —
komu =
tanco- vati s kým. V-il mi. V. Krkonš. —
se. Pes šel v. se (= vyprázdnit se). Mor. Šd. Pojme z kola dievčinu, vykrúti sa s ňou. Dbš. Obyč. 137. Poď sem, vykruťme sa spolu, a vyplňme si obapolnú vôlu. Sl.
ps. 237.