ŽluvaŽluva, y, f., pták havran, oriolus galbula, der Pirol, die Goldrossel, má žlutý trup a černá křídla a zdržuje se u nás v zahradách jen od května do srpna. Vz Frč. 356., Schd. II. 449. Ž. = vlha, včelník, merops apiaster, der Bienefrass. Sl. les. Ž. jest včelám velmi záhubná. Sych. Ten člověk vyhlíží jako žluva (má žloutenici). Když ž. na dolách křičívá, rádo pršívá. Kld. Když ž. okolo domu poletuje, někdo v něm umře. Mor. Tč. Ž. oznamuje příchodem svým, že ne- bude už nočních mrazů. Pro hvízdavý její hlas pokřikují na ni: Žluva snědla hada! Ona odpovídá: A ty kobylu! Kšť. Cf. Žluna. —
Ž. =
nadávka děvčatům. Ta žluva chce všemu rozuměti. U Kr. Hrad. Kšť. — Ty žluvo (o ošklivém člověku). U Žamb. Kf. —
Ž. =
koňská nemoc, eine Pferdekrankheit. Otieká mu žíla pod břichem Db. —
Ž., samota u Jaroměře. PL. —
Žluvy =
žluté boty, gelbe Stiefeln. Ve vých. Čech. Jir.