JádroJádro buničné (menší tělisko obsažené v jádru buničky, der Zellkern, nucleus. Ves. L 81. V j. buničném jest jedno nebo více tělisek, jež slovou jadérka. Kk., Schd.
II. 154. J
. vaječníkové, der Fruchtkern, pupen- cové, Knospenkern, zárodkové, Eikern, Sl. les., Šfk
. 391., Sal. 239.
, Slb. Rostl
. XLII., Kk. 5, 19., 53., 59
., 76
., 85., Rst. 420., Rosc. 18, 20., 33
., 90., S
. N., Mllr. 11., 21., Mkl. Etym. 104., Rk. Sl. Pšenice přišla do jádra. Ntk
. J. pšeničné, Ž
. wit. Deut. 14., obilné. Ž. wit. 147. 14
. Abyste jedli j. zem- ské (medullam terrae, tuk země); J. pše- ničné. BO. Pod šupinou hledej jádra (na zevnějšek nehleď). Sb. uč. —
J. =
výbor, trest. J
. věci, otázky, Dch., návrhu, filosofie. Lpř. Do jalových písni vice jádra vpraviti. Kom. J. myšlének. Dk. Má drsný obal, ale j. křesťanské. Šml. J. historické pověsti, Šmb., povahy. Dk. P. 162
., Šml. I. 44. Každý básnický obraz jest v jádře svém vlastné srovnání. Mus. 1880. 426. Od jádra tragický, durch und durch tragisch. Lpř. Sl. I. 107. —
J.
síti. Vz Nevod. —
Vaření mýdla do jádra (dovařování mýdla, poslední vaření už čistého mýdla, aby zhoustlo a nadbytku vody se zprostilo)
. Stč Al
. J. dřeva, das Kernholz. Šp. Uchází mu j. (
o koni, když mu noha slábne a on kulhá). U Hořic. Hk
. J. pevnostní = tvrz ve středu souhradbí všech kol kolem rozložených silnější, réduit. S. N XI. 178., NA III. 149., 145. —
J. průřezu. Pek. 44.
J. mlhoviny, S. N. V. 384., vlasatice (hlava), Stč. Zem
. 247., skvrny sluneční. Stč
. Zem. 180.
J. kůže, Šp.,
pí- šťoly, NA. V. 204,
uhlíkové, Rm. I. 71.,
obratlové, Frč. 2. vd. 196.,
šroubu. NA. IV
. 50., Včř. II. 49. Podtíná-li se strom, vyseká se do něho
jamka, díra (jádro), aby se mohl povaliti. Val
. Vck
. — J. =
fazole. Svato- janská jadírka (dRuh bobů tmavohnědých). U Třebechovic. Kšť. —
J. z knih lékař- ských. Vz Jir
. Ruk. I. 302.