JístiJísti. Koř. jad v jad-le
, slov. jas-le, čes. jesle, časuje se bez spony.
Praes. indik. jí-m (m. jed-m;, jí-š, jí, jí-me, jí-te, jed-í (
ne: jí), (na Slov. jem, ješ, je, jeme, jete, jedia);
impert. jez (na Slov. jedz), jezme, jezte;
přechod. jed-a, jed-ouc, jed-ouce;
infinit. jísti (na Slov. jesť).
Minul, čas: jed-1 jsem;
přech. jed, jed-ši, jed-še;
příčestí: a) činné: jed-l, jed-la, jed-lo,
b) trpné: jed-en
, jed-e-na, jed-e-no. Cf. Ht. Sr. ml. 305. Tak také složená: dojísti, najísti se, pojísti, snísti, vyjísti, zajísti. — V již. Čech. ím, íš, í, ime, íte, í; po samohlásce klade se
j: zajím. Ostatek dle češtiny
. Kts
. — Jídati, jídávati = pokrmu požívati, essen, ätzen; stolovati, obědvati, speisen, essen. —
abs. Chce se mi jísti. Nechce se mi j. Jí, jakoby dna neměl. Jísti strojiti, hotoviti, dá- vati. Dáti komu j. Us
. Jísti toliko a píti
. V
. Ji, jakoby do peci házel. Jí jako sedm drahých let. Vz Žrout. Č. Těžko je j., když není co
. Č. Napřed já budu jísti a ty se dívej; potom zas ty se budeš dívati a já budu jísti. Č. Čtyři jezte, pátý drob (otec n. matka kráje- jíce hladovým dětem do mléka n. do podmáslí. U Březnice). Sř
. Pravil sv. Job: Čtyři jezte, pátý drob. Na to sv. Jarolím: Počkejte, až na- drobím. Mřk., Bž. Pán nejí doma. Keď sa jesť chce, nebyvajú veseli. Na Slov. Také nám jísti a píti hojnosť dal
. Vrat. Řekni kuchařce, ať dává jísti. Us
. Nedanno dává své hubě jísti. Až mi dáš jísti, teprva mi pískej
. —
koho, co: maso, Br
., obrok, jádro, koláče. V. Dnes jsem ještě ničeho nejedl
. Nic teplého jsem nejedl
. V. Rozkošné pijíc a jedúc často nedužie
. St. Jezte (to), co před vás předloží. Br. Jez doma (to), co máš, praví sv. Tomáš, u lidí, co ti dají. Vz Spokojený
. Lb
. Mnoho hostí málo jísti
. Dobrá vůle koláče ji, zlá hlavu tepe a řídké víno pí. Kdo chce jádro jísti, musí prve skořepinu rozluštiti (ořech rozlousknouti). V. Ne toho pták, kdo jej šklube, ale toho, kdo jej jí. Kdo čí chléb jí a pivo pí, toho píseň zpívej
. Cos sobě na- vařil, to jísti budeš (pochybil-lis, musíš za to trpěti). Uč své děti (doma) kaši jísti
. Jg. —
čeho, šp.
m. co. Genitiv jen při infinitivu jísti, když hlavní sloveso genitivu žádá
. Sena jim jísti dejte. Dal. (Brt
. ). Vz Infinitiv, do- datek, pozn
.; Spodobení. —
čemu. Vz Spodo- bení. —
po k
om. Div po sobě nejí (o skrbných). Ros., Č. —
z čeho (po kom). Z té mísy po bratru jedl
. Kaši z hrnku j. Er. P. 40. —
s kým: se sousedem sýr jsem jedl. Us. Jeda a, pije s pocestnými. Št. S velikými pány není dobře višní (třešní) jísti. V. —
se. Ji se. Us
. V létě méně se jí, než v zimě. Jg. —
co na čem. Jí na stříbře. Jg
. —
kde: na stole. Dvě kr. Jedli na honech. Troj. J.
za stolem. Dal. Mimo dům
v hospodě, v zahradě j. J.
u někoho, vz Jísti co. J.
pod stromem v stínu
. —
jak. Nikdo
Bez práce nejí ko- láče
. Prov. J
. s chutí. Us
. Jedoucí s krví
. V. J.
do sytosti. Us. Jez do syta a dělej do potu
. Č. Jez do polosyta, pij db polo- pita, vyjdou ti na plno léta (rusky). C
. Cukr nejídá se plnou hrstí
(instr.
). Č. J. chvatem, Pov. 372
., oblem = hltavě, Us. na Mor. Brt,, plnou hubou. Lakotou člověk více jeda a pije než sluší, ukrátí si života. Lk. J.
na svůj náklad
. Ml. Nejez na sádlo ale na sílu
. Č. J
. o duši, o všecko pryč, o tři vzdechy
. Us. na Mor. Brt, Mniši zelice
za obyčej je- dechu. Dal. 37. J
. co
přes, nad potřebu. Us. —
co čím: vidličkou, lžicí. —
kdy: ráno atd
., mezi hrou
. —
že, aby. Jedl, že měl hlad, aby utišil hlad. —
koho n.
sebe: —
niči
ti,
hubiti, ruiniren, aufreiben, verderben. —
se čím. Sami se vnitřními vojnami jedli a vybíjeli. L.