Sesouvání, n., Aphaeresis, ŕ. S. jest od- souvání souhlásek s předu slova. S. se děje: 1. při dvojčlenných skupeninách na l, r se někdy prvá souhláska ztrácí: blesk — lesk, břinkati — řinkati. klopotiti — lopotiti, chleptati — leptati. — 2. Ostatní skupeniny více se drží pohromadě a sesouvání vzdo- rují, ale mnohé mu přece podléhají: cera, zbuditi, šak, dycky, de, třecha, dyž (v obec. mluvě) m. dcera, vzbuditi, však, vždycky, jde, střecha, když atd., na Slov. čela m. včela, Ht., Gb. Vz Odsouvání, Vysouvání a Mus. 18G7. str. 267., S. N. VIII. 655., Bž. 45.