Šroub
Šroub. Cf. Mkl. Etym. 342. a., Schdl. I. 50., Matka, Otočka, Vřeteno, Závit, Včř. I. 20. Š. s čtyřhrannou hlavou do dřeva, do kamene, do zdi, dutý (matka), flaušový, jednoduchý, levý, mostový, na líh (jímž se uzavírá otvor, kudy se vstřikuje líh do plynovodu, Spiritus-), naplňovací, nárazný, negativní (matice šroubová), plný podávací, Schalt-, pohárkový, pohybovací, Bewegungs-,
posunovací či posuvný, svěrací, tlakový,
trojnásobný, výpustný, zdvíhací (elevační),
železniční. Šp., Pdl., NA. III. 101., V. 94.,
108., Vcř. II. 40., 49., ZČ. I. 24., 97., 236.