1 Často
Často, komp. častěji (zastr. čeště, čiešče, češtějie) oft, oftmals. Jg. Častíčko. Háj. Pře- často = velmi ...

2 Opětovati
Opětovati (zastr. opětiti), wiederholen. Vz Opáčiti. — co. Jednu věc často o., V., o. řeč, Solf., Kom., ...

5 Často psaný
Často psaný. Č. království české, kupitelé. Zř. F. I. A. II., Tov. 94. ...

2 Podřeknouti se
Podřeknouti se, knul a kl. utí; podříkati se, sich versprechen, sich verreden, sich ver- schnappen. Člověk ...

7 Přezříti
Přezříti. — co. Některú věc přezří. Št. Kn. š. 180. — komu. I přezří (Buoh) ďáblu, aby oklamal je. Št. ...

1 Častý
Častý; čast, a, o; komp. častější. Oft- malig, vielmalig, oft, häufig. Jg. Ohňové častí vycházeli (často ...

7 Oběcati
Oběcati = slíbiti. Laš. Tč. Cf. Oběť. Když dobudeš, tehdy dávaj, a když nejmáš, oběcievaj. Alx. V. v. ...

1 Kolem
Kolem, vz Celkem. K. něj, šp. m.: kolem něho, k. pojí se s gt. Kolem jdoucí, často šp. m. mimo jdoucí. ...

7 Zdraví
Zdraví. Cf. Slov. zdrav. I rač dáti pán Buoh nám se spolu šťastně a ve z. shle- dati. Arch. VII. 96. ...

1 -isko
-isko, přípona jmen podstat. rodu střed., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátí; často k zvětšení ...

7 Mls
Mls často mě tahal za jazyk. Kos. ...

9 Mně
Mně u Palackého často místo mi (dat. sg). Vz Mtc. 1901. 164. ...

9 Váh
Váh — vrah (často se rozvodňuje). Zát. Př. 273b. ...

1 A nic
A nic. Místo toho klade se často: ani co. Yz Ani, 7. ...

9 -ech
-ech konc. lok. pl. m. a n. často chybně místo -ách. Vz. Mtc. 1901. 158. ...

4 Tykadlo
Tykadlo, a, n. T. = nástroj, jímž se živočichové někteří dotýkají věcí ku př. plžové. Jg. T-dla, antennae, ...

8 nt
nt. V nt mění se n v ň v Háj. Herb, a V. Kal. hist, často: kveňtijk. List. fil. 1894. 212. ...

9 Doň
Doň chybně m. do něho často u Pal. Ty události potáhly doň také knížata rakouská. Pal. Děj. II. 2 15. ...

8 zj
zj se mění v ž: vozjenb. — vožen; ve vých. nářečích se často nemění: pokazený. Gb. H. ml. I. 492. ...

4 Uu
Uu. Tato spojka přichází často ve Slez., ale raději se jí vyhybují říkajíce: uzu, uo, uou. Tč. ...

1 Ktv
Ktv. Kmen tento objevuje se dosti často v strč. památkách: Obih ktv-ie-š-e, ruměnci ktv-ě-ch-u. Kt. ...

5 Zž
Zž. V této skupenině rozlišuje se první ž Často v j: sejžeš m. sežžeš od žnu m. žehu, Vz Rozlišování. ...

9 1. Co
1. Co neohebné mívá Palacký často za re- lativum: První ten, co dorazil, byl Kazimír; Týž, co dal ...

3 -sis
-sis. Staroklassická jména v -sis ukon- čená skloňuji se dle Růže, často také dle žena. Narkos-is, e ...

8 sj
sj mění se v š: nositi, nosjenb, nošen; v nářečích východních často se nemění: obe- sený, vyprosený atd. ...

2 Nutný
Nutný; nuten, tna, tno; nutně; nevy- hnutelně potrebný, nothwendig, dringlich, pressant. Losům nutným ...

9 -ček
-ček, -čka, -čko přípony deminutiv u Husa často: chlupáček II. 242., chlúbička I. 257., lektaničko II. ...

5 Zš
Zš. Této skupeniny souhlásek českoslo- venština se varuje a mění často z v j: słajší m. słazší od sład; ...

8 cc
cc splýva v c: pecka, dat, pecce, vyslovují často: pece. Gb. H. ml. I. 500. Mění se v cť: německý, pi. ...

1 Cv
Cv. Touto skupeninou počíná se dosti mnoho slov, ač jsme místo ni často kv a hv zachovali: květ, hvězda ...

7 Ten
Ten; iste. Ten, ta, to kvantit. ve strč. vz List. fil. VI. 211. T. v nářečí českoslov. Vz ib X. 416. ...

7 Po té
Po té (době) = potom. Bž. 217. A po té šli z kostela na rathauz; Po té vyšli ven; A po té se valili z ...

4 Tk
Tk. Této skupeniny souhlásek Čechové rádi se zbavují zamlčujíce často prvý živel její: kanice, kadlec ...

1 Bo
Bo, zastaralé = neboť, protože. V češtině jenom v „nebo" se udrželo. U Slováků a Sle- zanů se ho ...

10 Po té
Po té = potom. Vroucně po té vzýval Apolla. Msn. II. 2. a j. Po té jel do lesa. Domžl. Čes. 1. XII. 306. ...

7 Rozčuraný
Rozčuraný = kdo chodí často na moč. R. hrnec = který teče. — Čuro r-ná (na- dávka). ČT. Tkč. ...

7 Odvolanec
Odvolanec = král Jiří papežem sesa- zený. Arch. VII. 353. a j. často. ...

1 Kondrab
Kondrab, a, m. =ponrav; dr m. r často v Opav. jako i v strčeš. Konrad—Kondrat. Pk. ...

9 Zmizati
Zmizati, deficere. Žíly často zmizají, že jich necítiti. Maš. ruk. 174b. ...

6 Lhářstvo
Lhářstvo. Kdo sa často prisahá, luhár- stvo mluví zhusta. Slov. Tč. ...

5 Zmoučiti
Zmoučiti, il, en, ení, mit Mehl bestau- ben. — se. Kdo často do mlýna chodí, zmoučí se. Prov. Šd., Bž. ...

2 Popečkovati co
Popečkovati co = často užívati, pohazo- vati, oft brauchen, herumwerfen. Na Slov. ...

7 Rozpliznouti se
Rozpliznouti se. Sníh už se r-zl (roz- tál). U Rokyc. Fč. — se več. Často zna- menité vlohy v nestvůry ...

8 Pokloniti se
Pokloniti se, adorare. Často v strč. Mus. 1895. 312. Když mi ho (srdce) p-níš. Arch. XIV. 366. ...

2 Předčasně
Předčasně, vorzeitig, stačí často: před časem, dříve Času. Brs. 137. ...

1 A nijaký
A nijaký. Místo toho klade se často: ani jaký. Vz předcházející slovo. ...

7 Tojiž
Tojiž = totiž, často v listinách hradišť- ských z 1. 1514-1520. Tč. ...

6 Kolostroj
Kolostroj. KP. II. 24., 25. Často stačí: kola. Nz. Cf. Schd. I. 62. Parník s k-jem. Exc. K. zubatý, das ...

10 Víceziti
Víceziti = vítěziti. Dle Jir. Zvlášť. mor. 572. v Mill. bezmála vždy, v Ev. olom. a v Ev. víd. často. ...

7 Šimoniti
Šimoniti. Hleděl se jim zalíbiti rýmy, jimiž příliš často š-nil. Mus. 1884. 498. ...

1 Lomiželezo
Lomiželezo, a, m., lamželezo, ein Eisen- brecher, Bramarbas. Rk. Často ve sloven. pověstech. Fr. ...

8 Bohožrout
Bohožrout, a, m., nadávka kališníkům, že často přijímali tělo Páně. XVI. stol. Wtr. Živ. c 918. ...

7 Haha
Haha, vah. A řkúce ,haba' haniechu jeho. B. mik. Mark 59. 29. Často u J. Husi J. Jir. ...

5 Častiti
Častiti, il, ěn, ění = často navštěvovati a hostiti. Val. Vck. — koho. Smrť nás častí. Val. Brt. D. 204. ...

9 Oběč
Oběč. Chodívá ? nám za obéc (za obyčej, často). U Císařova. Mtc. 1900. 150. ...

1 Častování
Častování, n. Bewirthung. Jaké často- vání, takové děkováni. Pk. ...

2 Písmák
Písmák, a, m., kdo písmo zvl. svaté často čítá. Vz Písmař. Scip. ...

7 Hajbiti
Hajbiti = hejbati. Kdož často tím hajbí. Arch. VIII. 260. ...

7 Zapolený
Zapolený. Z-na zraky. U Frýdka se často a mění v o (zapálena — zapolena). Tč. ...

5 Zapřáhaný
Zapřáhaný; -án, a, o, eingespannt. Koně často z-né musíme dobře krmiti. ...

9 Débé
Débé = kdyby. Často m. kéž. Debes mně pomohl. Císařov. Mtc. 1899. 40. ...

6 Neprázdeň
Neprázdeň. Št. Kn. š. 105. K Bohu ve dne i v noci, v prázdni i v neprázdni často vzdyšíc. Ib. 105. (218.). ...

8 Nebezpečí
Nebezpečí. Yn.se dobrá rada často lépe vděčí. Vrch. Rol. XI. 123. ...

1 A nikdo
A nikdo. Místo toho klade se často ani kdo. Vz slovo předcházející. ...

8 Zdáti
Zdáti v strč. často se objevuje. Vz Dob. Dur. 125. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 73. Ž. čeho v Rkk. Vz List. ...

7 Všemožně
Všemožně. Často lépe jiných slov užiti. Vz Brt. Ruk. 89. a násl. ...

5 Zbejčilý
Zbejčilý, stiersüchtig. Z. kráva = která se často běhá. V Kunv. Msk. ...

9 Kopřivina
Kopřivina, y, f. = často se opakující kopřivka (kožní nemoc). Ott. XIV. 779a. ...

10 Omluva
Omluva. Často chyba omluvou se horší stává. Slád. Jan 86. ...

8 Různo
Různo, adv., často jako různě. Vz Mus. 1893. 446. Cf. List. fil. 1895.111. ...

7 Ranovati se
Ranovati se = říkati často: Rány boží! Ten se naranuje! U Kr. Hrad. Kšť. ...

9 Bajtek
Bajtek, tka, m. = příjmí člověka, který často říká: baj, bajc. Lor. 78. ...

10 Kdežto
Kdežto, während. Často u Palackého. Mtc. 1901. 378. Kdoj' ten = kdo jest ten. Št. Ř. ned. I. 18b a ...

8 Žuva
Žuva, y, f. = nádor, boule na kravském vemeni, často po otelení. Brt. D. II. 492. ...

8 Pomieniti
Pomieniti, impetrare, reputare, aestimare. Často v Z. klem. (Mus. 1895. 309.). ...

9 -dlný
-dlný, -bilis lat., často u Husa. Vz Mus. 1898. 237., List. fil. 1899. 454., 458. ...

10 Odpolednek, u, m
Odpolednek, u, m., často v pozůstalosti Pflegra Moravského. Vz ku př. List. fil. 1903. 247. ...

6 Frajmarčení,n
Frajmarčení,n. — směňování, der Tausch. Takové f. obojím během často se ve dsky klade. Vš. 274. ...

6 Neraz
Neraz = ne jednou, často. Mor. a slov. Brt., Vck. N. milá nesnídala. Brt. Mor. ps. Matka jich n vylála. ...

9 Vinohrad
Vinohrad. V. potřebuje ne enom modlitby, ale aj motyky (musí se často překopávati). Nár. sbor. II. 71. ...

8 Liceměrník
Liceměrník, často m. zákonník (phari- saeus). Vz Vondrák. Spuren . . . 26., 34. — Ev. vid. Mat. 15. 7., ...

1 Bewegung
Bewegung. In. B. setzen. Často: Loď, vůz rozjede se; člověk, kůň, rozejde, roz- běhne se; něco se roztočí ...

10 Ježíšek
Ježíšek, ška, m. J-ška viděti (dopíjeti do dna. Na dně byl obrázek J-ška). Často vídal J-ška (rád popíjel). ...

4 Vzdychavý
Vzdychavý = kdo rád n. často vzdychá, wer gern o. oft seufzt, der häufig seuftzt. Us. Hol. 316. V. ňadra. ...

7 Posmívání
Posmívání. Ukřižován jest po mnohém bití s p.; Neb často z takých p. vycházie hněv. Št. Kn. š. 20., 117. ...

10 Po mnoho
Po mnoho. Neb se to p. stává, často strach síly přidává. Ezop. Baw. 347. Jinde tam: po mnohu. ...

7 Vhrdlolež
Vhrdlolež, lži, f. Když mnoho těch v-lží zpívali (= často říkali): V hrdlo lžeš. Wtr. Obr. 703. ...

8 Hromaždnice
Hromaždnice, e, ť. = společnice. XVI. a XVII. stol. Často v kontraktech z okolí So- botky. Dr. Nováček. ...

7 Uhodnouti
Uhodnouti. Za u. užívají na Mor. místy: zhadnút. Brt. D. — s kým oč. Račte s ním o to u. (= uhoditi). ...

6 2. Hloub
2. Hloub = košťál. Cf. Mkl. Etym. 66. — H. = člověk ze vsi zelí často požívající. Z ko- stela jdú hlúbi. ...

10 Mléko
Mléko. Které dívce se zdá často o mléce, ta nechť si dá pozor na věneček. Mtc. 1. 1897. 64. ...

7 Lehkosť
Lehkosť. Učinil mu to k l-sti (aby ho zlehčil, potupil). Arch. VII. 513. a tam často. S l-stí na někoho ...

7 Smahám
Smahám = přisahám. S. Bohu. Svěd. arch. praž. č. 1049. Tak tam často. Wtr. Obrázky z Rakov. I. 167. ...

9 Jak
Jak často podle něm. místo: jaký. Ne- reptal proti řadu, jak jej zavedla m.: jaký. Vodička. Vz Mtc. 1901. ...

7 Ternovo
Ternovo, a, n., Dornstätte, často vý- znamné pojmenování míst v Krajině, kde jsou staré zříceniny. Exc. ...

7 Dlužník
Dlužník. Tresty jich v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 825. — D. = věřitel. Často v obec. mluvě. NZ. I. 544. ...

9 Vyvrhnouti
Vyvrhnouti. To se mu často v-hlo = udalo. Rozb. III. 733. V. příkop = vyko- pati. 1479. Arch. XVIII. ...

3 Smrkavý
Smrkavý, kdo často smrká, der oft sich schnäuzt. — S., na Slov. šňupavý, Schnupf-. S. tabák. Bern. ...

8 Husto
Husto = husté. Kde je h., nenie pusto. Slov. Nov. Př. 424. Jakož h. (= často) pro- rokováno. XV. stol. ...

7 Přítel
Přítel. Accus. a instr. pl. : přátely. D. Lhrg. 177., Arch. IX. 142., X. 80, XI. 130., XII. 69. a často ...