Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    1 - 100  
    Nalezeno: 94x

    8 Čerstvý
    Čerstvý. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 64. — v čem. V práci čerstvá co kráva na ledě. Zbrt. Tan. 174. ...
    1

    10 Čerstvý
    Čerstvý Čerstvej = vzduch; vléci na é = jíti na vzduch (ze separace na dvůr) V zloděj mluvě Čes 1 XI ...
    2

    5 Čerstvý
    Čerstvý = jadrný atd. Vz Mkl. Etym. 34. Č. rty. Šml. Čerství přišli. Ž. witt. Deut. 17. — Č. = živý atd. ...
    3

    1 Bujarý
    Bujarý. B. jinoch, sily, Nt., lebhaft, frisch (velmi jarý, čerstvý). ...
    4

    7 Slaneček
    Slaneček baltický, skotský, svinutý (Roll-), Vck., čerstvý, smažený. Hnsg. ...
    5

    1 Črstvý
    Črstvý = čerstvý, hbitý. — k čemu: To ji (duši) učiní črstvu k dobrému. Št. ...
    6

    1 Čišný
    Čišný, čerstvý, chladný, studený. Ros. 0. větřík fičí. Č. Frisch, kühl. ...
    7

    3 Sveřepka
    Sveřepka, y, f. = mladý, čerstvý koník, ein junges, frisches Pferd. Koll. ...
    8

    7 Pohybký
    Pohybký = pohyblivý, čiperný, čerstvý. Byla vždy ku práci p-ká. U N Bydžova. Kšť. ...
    9

    5 Črstvý
    Črstvý = čerstvý, recens. Črství přišli. Ž. wit. Deut. 17. Cf Črstv. ...
    10

    7 Poševný
    Poševný = čerstvý, obratný, mrštný, schnell, regsam. V severovýchod. Čech. P. do práce. Kšť., Msk., Ntk. ...
    11

    5 Brčný
    Brčný = čerstvý, mrštný, svižný, čiperný, frisch, munter, behend. U Jilemn. Ktk. ...
    12

    1 Mrdil
    Mrdil, a, mrdílek, lka, m., člověk mrdný, čerstvý, ein flinker Mensch. — M., der Hans- wurst. Ptr. ...
    13

    1 Čerstvý
    Čerstvý; čerstev, stva, stvo; komp. čer- stvější; (dříve: črstvý, čirstvý, čerstv). Č. = jadrný, tuhý, ...
    14

    1 Jarobujný
    Jarobujný = jarý a bujný = silný, čerstvý, frisch, jugendlich, stark. J. síla. Rkk. — Tkadl. ...
    15

    7 Pročerstvavý
    Pročerstvavý = něco málo čerstvý. Na Hané. Wrch. ...
    16

    10 Zimní
    Zimní. Kdy z. chlad, tu každý mlád (čerstvý). Ott. Kal. 1904. ...
    17

    1 Drlý
    Drlý = rychlý, čerstvý. Ros. Hurtig, be- hend, schnell. ...
    18

    3 Řezvý
    Řezvý = čerstvý, munter, frisch. Vz Řezký. Kalina. ...
    19

    1 Mrdolín
    Mrdolín, a, m., člověk čerstvý, ein flinker Mensch. Us. u Litom. ...
    20

    2 Nezleželý
    Nezleželý, čerstvý, ležením nezkažený, unverlegen. V. N. koření. Byl. ...
    21

    7 2. Žitký
    2. Žitký = svěží, čerstvý, frisch. Ž. klo- básy. Na Vsacku. Vck. ...
    22

    8 Svirží
    Svirží = svěží, čerstvý. V Sarašsku. Phľd. 1894. 307. ...
    23

    7 Rosniak
    Rosniak, u, m. = z raňajšieho dojiva ráno za rosy zhotovený sýr u Valachov (čerstvý, sladký). Dbš., Rr. ...
    24

    1 Čemesný
    Čemesný, v Krkonoších = čerstvý, čilý, energisch. Kb. ...
    25

    7 Obratný
    Obratný = točný. O. kyvadlo, ZČ. I. 149., pluh, vz Obratník (dod.), ruchadlo, NA. IV. 72., bod, kotouč. ...
    26

    5 Zavětrati
    Zavětrati, zavětrávati = počíti větrati. Víno zavětrává. Jg. — Z , schöpfen. — co. A tak div, že prse, ...
    27

    1 Frišký
    Frišký, čerstvý, frisch. Na Slov. ...
    28

    6 Drlý
    Drlý = čerstvý. Po nemoci zotavený nebo starý, ale ještě svěží člověk je drlý. Val. Vck., Brt. D. 208. ...
    29

    1 Čerstvo
    Čerstvo, eilends, geschwind. Z čerstva, za Čerstva po smrti se pohřbuji. Kom. Dnes je venku č. (frisch, ...
    30

    3 Šňupec
    Šňupec, pec, m., die Prise. Dáti někomu š. tabáku. Us. Sňupec z něčí piksly (taba- těrky) si vzíti. Š. ...
    31

    5 Črstv
    Črstv = čerstev, čerstvý. Jsa kypr a črstv ke všemu. Št. Kn. š. 190. ...
    32

    7 Povolný
    Povolný = ne příkrý, čerstvý. P. půda, Pc. 97., svah, J. Lpř.; vývoj, Osv., krok. Mcha. — P. = ochotný.Vzkazuji ...
    33

    3 Rycí
    Rycí = statečný, čerstvý, hbitý, stattlich, flink. Přijel tě k ní r. pán na vraném ko- níčku sám. Dle ...
    34

    7 Předhřívač
    Předhřívač, e, m. P. u parního kotle, der Vorwärmer. Šmr. 57., NA. V. 278. P. = kovová nádrž, v níž se ...
    35

    5 Z čerstva
    Z čerstva, vz Čerstvý. Co sem se mu nasmála, jak se k tornu z čerstva má. Kol. ván. ...
    36

    1 Čiperný
    Čiperný, čiprný, čeprný; na Mor. čuprný = čerstvý, hbitý, obratný, bystrý, rychlý, pink, frisch, gewandt, ...
    37

    7 Aurofor
    Aurofor, u, m., Aurophor, přistroj dy- chací a osvětlovací, jenž umožňuje hasiči přístup do místnosti ...
    38

    3 Švíží, lépe
    Švíží, lépe: svěží == čerstvý, frisch. Ros. ...
    39

    7 Přípověď
    Přípověď = slib. Nepravá p. neprávě se ruší. Exc. Nikdo tak ku p-di čerstvý není jako ten, jenž nic dáti ...
    40

    2 Potočitý, potočený, stočený
    Potočitý, potočený, stočený, gedrecht. — P., obratný, hbitý, čerstvý, behend, regsam, gewandt, geschickt. ...
    41

    3 Svěží, svíží
    Svěží, svíží = čerstvý, frisch. Starosl. svěz, sv?žan?, recens, frisch, litev. svëzus, svëžies ist entlehnt. ...
    42

    4 Úvodní
    Úvodní = od úvodu, Eingangs-. U. mo- dlitba, hody. Zvu tě k hodům ú-dním. Nár. bibl. V. 184. — Ú., Einführungs-, ...
    43

    1 Celistvý
    Celistvý = hmotný,tuhý,nadělaný, pevný, celkový, ganz, massiv, gediegen, derb. V. — C. dům (zcela zděný), ...
    44

    3 Svěžký, svížký
    Svěžký, svížký = křepký, čerstvý, hur- tig. Plk. ' ...
    45

    3 Ryčný
    Ryčný, s rykem spojený, hlučný, křiklavý, lärmend, schreiend. Ryčných her obecně šetřili. Troj. Ryčných ...
    46

    6 Kyprý
    Kyprý = kypíci. Cf. Mkl. Etym. 158. K. lože, Kká, vlasy, Osv. VI. 941., rty, Čch. Bs. 45., Nrd. Bld. ...
    47

    2 Ohebný, ohybný
    Ohebný, ohybný, hebký, hebný, biegsam, beugsam, geschmeidig, gefüge, gelenk. V. O prut, jazyk, slovo ...
    48

    1 Chladný
    Chladný, komp. chladnější; -dně, -dněji; studený, čerstvý, kühl, frisch. Ch. počasí, vítr, D., den, noc, ...
    49

    3 Řezký
    Řezký, řezek, řezka, o. Ř, čerstvý, čilý, frisch, munter, lebhaft, Rostl. Ř, mládenec, Koll., chlapec. ...
    50

    1 Křepký
    Křepký; křepek, pka, pko; komp. křep- čejší. Od křeji, vz okřeji, okřáti, p je vsuto. Šf. — K. a) = tuhý, ...
    51

    6 Drahný
    Drahný = veliký etc. Cf. Draha. D. chvíle. Vlč. S drahnými vojsky vytáhl. Let. 3. Po- tučkové drahní ...
    52

    6 Jarý
    Jarý = jarní. V MV. nepravá glossa. Pa. J. pšenice u Římanů Vlšk. 106. J. ži- tečko. Sš. P. 386. Obilé ...
    53

    1 Bujný
    Bujný = bujarý, čerstvý, muthig, frisch. B. mladík, zvíře, krev, srdce, hlava, kůň. B. = svévolný, drzý, ...
    54

    5 Bujný
    Bujný = čerstvý. Mkl. Etym. 24. B. zeleň luk, tráva, vegetace, Us. Pdl., světel plání. Vrch., háj, Hdk. ...
    55

    6 Louh. V
    Louh. V MV. pravá glossa. Pa. L. ma- tečný, Mutterlauge, natronový, Natron-, slabý, silný, ostrý, procezený, ...
    56

    5 Bystrý
    Bystrý, koř. bud ve bBdíti. Gb. Hl. 145. Cf. Listy filolog. VII. 19. (Mz). B. pohled, Osv. I. 56., ručej, ...
    57

    1 Hbitý
    Hbitý; hbit, a, o; čerstvý, spěšný, bed- livý, bystrý, křepký, rychlý, obratný, čilý, ochotný, behend, ...
    58

    1 Křehký
    Křehký, komp. křehčejší, křehčí; křehce, křehčeji. K. = snadný zlámati, brüchig, mürb, spröde. V. K. ...
    59

    1 Jadrný
    Jadrný, jaderný, jaderní, od jádro, jako luční od louka, stružní od strouha. Mk. — 1. Mnoho jader mající, ...
    60

    4 Vějíř, e, vějířek
    Vějíř, e, vějířek, řku, m. = věječka, vě- jidlo = náčiní, jímž obličej před sluncem se chrání aneb čerstvý ...
    61

    3 Spěšný
    Spěšný = hbitý, čerstvý, chvátavý, rychlý, bystrý, kvapný, náhlý, eilig, geschwind, hur- tig, schnell, ...
    62

    2 Obratný
    Obratný = mohoucí obrácen býti, točný, drehbar, umkehrbar. O. meč, most, Jg. deska, kruh, šroub. Nz. ...
    63

    1 Čilý
    Čilý; čil, a, o; komp. čilejší. Č. = čijící, čití mající, fühlend, empfindend. Jg. Pět čilých smyslů. ...
    64

    1 Jarý
    Jarý, co z jara jest, též zjara setý, jarní. Sommer-, Frühlings-. Komp. jařejší. Osení ozimé a jaré. ...
    65

    5 Záživný
    Záživný = zažívající, verdauend. On má z. žaludek. Ros. — Jest záživného žaludku = trpělivý, geduldig. ...
    66

    5 Čilý
    Čilý = čijící. Cf. Číla, Mkl. Etym. 37. Kdyby srdce tak čilo bylo, že by ... Št. — čeho. Ó buď, duše ...
    67

    6 Hnůj
    Hnůj = hnis, putredo. V MV. pravá glossa. Pa. Vendi hnoj v kosti mé. Ž. wit. Hob. 12. — H. = stercus. ...
    68

    2 Prudký
    Prudký, prutký; prudek, dka, dko; komp. prudší, prudcí, prudčejší. P. od prúditi, prouditi. Šf. — P., ...
    69

    1 Brk
    Brk, u, m., pl. brky; gt. pl. brkách šp. m. brkův, vz: -ách; brko, a, n., pl. brka; brček, čku, m. Brk ...
    70

    2 Prodlení
    Prodlení, n., dlení, meškání, die Ver- weilung, der Verzug, Anstand. Bez p. V. Bez p. na něco sáhnouti. ...
    71

    2 Ochotný
    Ochotný, ochoten, tna, tno. — O., s chutí něco dělající, willig, freudig. O. mysl. V. — k čemu: k stavěni. ...
    72

    3 Rücksicht
    Rücksicht. In Rücksicht, rücksichtlich, in Beziehung, in Ansehung, bezüglich, was an- belangt. Překládej ...
    73

    1 Lenoch
    Lenoch, a, lenošek, ška, m., vok. sg. le- nochu, řidčeji: lenoše; nom. pl. lenoši neb lenoší (Mk., Č. ...
    74

    2 Obrok
    Obrok, u, m. O., co se ob rok (jistým časem) dává, plat, pokrm, potrava, píce, lidem i do- bytku, zvl.pak ...
    75

    2 Noza
    Noza, y, f., nůž. Záp. měst. 1452. Nozami byl rozsěčen. Modl. ms. Pozn. ad 1). Nového pro životné, nový ...
    76

    3 1. Štola, štůla
    1. Štola, štůla, y, f., z něm. der Stollen, vz Mz. 336., V. Š. jest z údolí n. ze stráně do hory nějaké ...
    77

    1 Bývati
    Bývati, bývávati, al, áni, gewöhnlich sein, pflegen zu sein, manchmal sein, soleo esse (V latině opisuje ...
    78

    7 Pohyb
    Pohyb, vz Slov. zdrav. P. výsledný, ZČ. I. 52 , postupný, otáčivý, 60., absolutní, re- lativní, volný, ...
    79

    6 Kozí
    Kozí. Pastýř musí býti čerstvý u kozého (kozího) statku (dobytka). Glč. II. 227. Je jako k. duch (= jako ...
    80

    1 1. Med
    1. Med, u, medek, dku, m. Medb, lit. medus, skr. madhu, pol. miod, lat. mel, řec. tah, /UO-v, strněm. ...
    81

    4 Vzduch
    Vzduch, u, m. = povětří, die Luft, der Aether. Toto slovo utvořil Jg. V. je těleso plynné, bezbarvé, ...
    82

    1 Len
    Len, u n. lnu, m. (vz E); v již. Čechách podržuje e: len, lenu (vedlé: lnu), instrum. lenem (vedlé: lnem), ...
    83

    4 Vyvříti
    Vyvříti, vru, vři, el, ení; vyvírati = vy- vařiti se, einsieden, ein-, auskochen, ver- dünsten; vařiti ...
    84

    5 Zdraví
    Zdraví (zastr. zdravie; m. sdraví. Bž. 52.), n. = onen stav organického tělesa, ve kterém všechny ...
    85

    3 Silný
    Silný; silen, lna, o. S. = sílu mající n. jevící ku přemožení odporu, udatný, stark, kraftvoll, kräftig, ...
    86

    7 Zánět
    Zánět bezcévý, bloudivý, bujivý, cévnatý, částečný, červeňový, čerstvý, čivový, dře- ňový, druhotný, ...
    87

    1 Chléb
    Chléb (místy: chlíb; ne: chleb), gt. chleba (krátí kromě nom. a akkus. sg. všude é), chlebík, a, chlebíček, ...
    88

    4 Vítr
    Vítr, gt. větru, větřík, u, větříček, čku, větérek, rku, m. V., gt. větru, vz í, vok. větre a větře (je-li ...
    89

    5 Zdravý
    Zdravý; -zdráv, a, o; kompar. zdravější, na Slov. zdravší. Strbul. si-dravt. Vz Gb. Hl. 28. Koř. zdru ...
    90

    2 Přítel
    Přítel, e, m. (na Slov. priatel, a), z priatel — prietel —přítel z přiati — přieti — příti (přeji), přítelec, ...
    91

    5 Živý
    Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo, skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere, lat. vivus. ...
    92

    4 Tvoření
    Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...
    93

    4 2. Vyjíti
    2. Vyjíti (zastr. vyníti; u Opavy vyjsť, Klš. ), vyjdu (zastr. vyndu, vynidu, vyndeš, vynde, vyndeme, ...
    94

    1 - 100  
    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011