Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel
Fulltext
Vše
Prohledávat:
Hesla
Obsah hesel
Nápověda
1 - 100
Nalezeno: 94x
8
Čerstvý
Čerstvý. O původu slova cf. Gb. H. ml. I. 64. — v čem. V práci čerstvá co kráva na ledě. Zbrt. Tan. 174. ...
1
10
Čerstvý
Čerstvý Čerstvej = vzduch; vléci na é = jíti na vzduch (ze separace na dvůr) V zloděj mluvě Čes 1 XI ...
2
5
Čerstvý
Čerstvý = jadrný atd. Vz Mkl. Etym. 34. Č. rty. Šml. Čerství přišli. Ž. witt. Deut. 17. — Č. = živý atd. ...
3
1
Bujarý
Bujarý. B. jinoch, sily, Nt., lebhaft, frisch (velmi jarý,
čerstvý
). ...
4
7
Slaneček
Slaneček baltický, skotský, svinutý (Roll-), Vck.,
čerstvý
, smažený. Hnsg. ...
5
1
Črstvý
Črstvý =
čerstvý
, hbitý. — k čemu: To ji (duši) učiní črstvu k dobrému. Št. ...
6
1
Čišný
Čišný,
čerstvý
, chladný, studený. Ros. 0. větřík fičí. Č. Frisch, kühl. ...
7
3
Sveřepka
Sveřepka, y, f. = mladý,
čerstvý
koník, ein junges, frisches Pferd. Koll. ...
8
7
Pohybký
Pohybký = pohyblivý, čiperný,
čerstvý
. Byla vždy ku práci p-ká. U N Bydžova. Kšť. ...
9
5
Črstvý
Črstvý =
čerstvý
, recens. Črství přišli. Ž. wit. Deut. 17. Cf Črstv. ...
10
7
Poševný
Poševný =
čerstvý
, obratný, mrštný, schnell, regsam. V severovýchod. Čech. P. do práce. Kšť., Msk., Ntk. ...
11
5
Brčný
Brčný =
čerstvý
, mrštný, svižný, čiperný, frisch, munter, behend. U Jilemn. Ktk. ...
12
1
Mrdil
Mrdil, a, mrdílek, lka, m., člověk mrdný,
čerstvý
, ein flinker Mensch. — M., der Hans- wurst. Ptr. ...
13
1
Čerstvý
Čerstvý; čerstev, stva, stvo; komp. čer- stvější; (dříve: črstvý, čirstvý, čerstv). Č. = jadrný, tuhý, ...
14
1
Jarobujný
Jarobujný = jarý a bujný = silný,
čerstvý
, frisch, jugendlich, stark. J. síla. Rkk. — Tkadl. ...
15
7
Pročerstvavý
Pročerstvavý = něco málo
čerstvý
. Na Hané. Wrch. ...
16
10
Zimní
Zimní. Kdy z. chlad, tu každý mlád (
čerstvý
). Ott. Kal. 1904. ...
17
1
Drlý
Drlý = rychlý,
čerstvý
. Ros. Hurtig, be- hend, schnell. ...
18
3
Řezvý
Řezvý =
čerstvý
, munter, frisch. Vz Řezký. Kalina. ...
19
1
Mrdolín
Mrdolín, a, m., člověk
čerstvý
, ein flinker Mensch. Us. u Litom. ...
20
2
Nezleželý
Nezleželý,
čerstvý
, ležením nezkažený, unverlegen. V. N. koření. Byl. ...
21
7
2. Žitký
2. Žitký = svěží,
čerstvý
, frisch. Ž. klo- básy. Na Vsacku. Vck. ...
22
8
Svirží
Svirží = svěží,
čerstvý
. V Sarašsku. Phľd. 1894. 307. ...
23
7
Rosniak
Rosniak, u, m. = z raňajšieho dojiva ráno za rosy zhotovený sýr u Valachov (
čerstvý
, sladký). Dbš., Rr. ...
24
1
Čemesný
Čemesný, v Krkonoších =
čerstvý
, čilý, energisch. Kb. ...
25
7
Obratný
Obratný = točný. O. kyvadlo, ZČ. I. 149., pluh, vz Obratník (dod.), ruchadlo, NA. IV. 72., bod, kotouč. ...
26
5
Zavětrati
Zavětrati, zavětrávati = počíti větrati. Víno zavětrává. Jg. — Z , schöpfen. — co. A tak div, že prse, ...
27
1
Frišký
Frišký,
čerstvý
, frisch. Na Slov. ...
28
6
Drlý
Drlý =
čerstvý
. Po nemoci zotavený nebo starý, ale ještě svěží člověk je drlý. Val. Vck., Brt. D. 208. ...
29
1
Čerstvo
Čerstvo, eilends, geschwind. Z čerstva, za Čerstva po smrti se pohřbuji. Kom. Dnes je venku č. (frisch, ...
30
3
Šňupec
Šňupec, pec, m., die Prise. Dáti někomu š. tabáku. Us. Sňupec z něčí piksly (taba- těrky) si vzíti. Š. ...
31
5
Črstv
Črstv = čerstev,
čerstvý
. Jsa kypr a črstv ke všemu. Št. Kn. š. 190. ...
32
7
Povolný
Povolný = ne příkrý,
čerstvý
. P. půda, Pc. 97., svah, J. Lpř.; vývoj, Osv., krok. Mcha. — P. = ochotný.Vzkazuji ...
33
3
Rycí
Rycí = statečný,
čerstvý
, hbitý, stattlich, flink. Přijel tě k ní r. pán na vraném ko- níčku sám. Dle ...
34
7
Předhřívač
Předhřívač, e, m. P. u parního kotle, der Vorwärmer. Šmr. 57., NA. V. 278. P. = kovová nádrž, v níž se ...
35
5
Z čerstva
Z čerstva, vz Čerstvý. Co sem se mu nasmála, jak se k tornu z čerstva má. Kol. ván. ...
36
1
Čiperný
Čiperný, čiprný, čeprný; na Mor. čuprný =
čerstvý
, hbitý, obratný, bystrý, rychlý, pink, frisch, gewandt, ...
37
7
Aurofor
Aurofor, u, m., Aurophor, přistroj dy- chací a osvětlovací, jenž umožňuje hasiči přístup do místnosti ...
38
3
Švíží, lépe
Švíží, lépe: svěží ==
čerstvý
, frisch. Ros. ...
39
7
Přípověď
Přípověď = slib. Nepravá p. neprávě se ruší. Exc. Nikdo tak ku p-di
čerstvý
není jako ten, jenž nic dáti ...
40
2
Potočitý, potočený, stočený
Potočitý, potočený, stočený, gedrecht. — P., obratný, hbitý,
čerstvý
, behend, regsam, gewandt, geschickt. ...
41
3
Svěží, svíží
Svěží, svíží =
čerstvý
, frisch. Starosl. svěz, sv?žan?, recens, frisch, litev. svëzus, svëžies ist entlehnt. ...
42
4
Úvodní
Úvodní = od úvodu, Eingangs-. U. mo- dlitba, hody. Zvu tě k hodům ú-dním. Nár. bibl. V. 184. — Ú., Einführungs-, ...
43
1
Celistvý
Celistvý = hmotný,tuhý,nadělaný, pevný, celkový, ganz, massiv, gediegen, derb. V. — C. dům (zcela zděný), ...
44
3
Svěžký, svížký
Svěžký, svížký = křepký,
čerstvý
, hur- tig. Plk. ' ...
45
3
Ryčný
Ryčný, s rykem spojený, hlučný, křiklavý, lärmend, schreiend. Ryčných her obecně šetřili. Troj. Ryčných ...
46
6
Kyprý
Kyprý = kypíci. Cf. Mkl. Etym. 158. K. lože, Kká, vlasy, Osv. VI. 941., rty, Čch. Bs. 45., Nrd. Bld. ...
47
2
Ohebný, ohybný
Ohebný, ohybný, hebký, hebný, biegsam, beugsam, geschmeidig, gefüge, gelenk. V. O prut, jazyk, slovo ...
48
1
Chladný
Chladný, komp. chladnější; -dně, -dněji; studený,
čerstvý
, kühl, frisch. Ch. počasí, vítr, D., den, noc, ...
49
3
Řezký
Řezký, řezek, řezka, o. Ř,
čerstvý
, čilý, frisch, munter, lebhaft, Rostl. Ř, mládenec, Koll., chlapec. ...
50
1
Křepký
Křepký; křepek, pka, pko; komp. křep- čejší. Od křeji, vz okřeji, okřáti, p je vsuto. Šf. — K. a) = tuhý, ...
51
6
Drahný
Drahný = veliký etc. Cf. Draha. D. chvíle. Vlč. S drahnými vojsky vytáhl. Let. 3. Po- tučkové drahní ...
52
6
Jarý
Jarý = jarní. V MV. nepravá glossa. Pa. J. pšenice u Římanů Vlšk. 106. J. ži- tečko. Sš. P. 386. Obilé ...
53
1
Bujný
Bujný = bujarý,
čerstvý
, muthig, frisch. B. mladík, zvíře, krev, srdce, hlava, kůň. B. = svévolný, drzý, ...
54
5
Bujný
Bujný =
čerstvý
. Mkl. Etym. 24. B. zeleň luk, tráva, vegetace, Us. Pdl., světel plání. Vrch., háj, Hdk. ...
55
6
Louh. V
Louh. V MV. pravá glossa. Pa. L. ma- tečný, Mutterlauge, natronový, Natron-, slabý, silný, ostrý, procezený, ...
56
5
Bystrý
Bystrý, koř. bud ve bBdíti. Gb. Hl. 145. Cf. Listy filolog. VII. 19. (Mz). B. pohled, Osv. I. 56., ručej, ...
57
1
Hbitý
Hbitý; hbit, a, o;
čerstvý
, spěšný, bed- livý, bystrý, křepký, rychlý, obratný, čilý, ochotný, behend, ...
58
1
Křehký
Křehký, komp. křehčejší, křehčí; křehce, křehčeji. K. = snadný zlámati, brüchig, mürb, spröde. V. K. ...
59
1
Jadrný
Jadrný, jaderný, jaderní, od jádro, jako luční od louka, stružní od strouha. Mk. — 1. Mnoho jader mající, ...
60
4
Vějíř, e, vějířek
Vějíř, e, vějířek, řku, m. = věječka, vě- jidlo = náčiní, jímž obličej před sluncem se chrání aneb
čerstvý
...
61
3
Spěšný
Spěšný = hbitý,
čerstvý
, chvátavý, rychlý, bystrý, kvapný, náhlý, eilig, geschwind, hur- tig, schnell, ...
62
2
Obratný
Obratný = mohoucí obrácen býti, točný, drehbar, umkehrbar. O. meč, most, Jg. deska, kruh, šroub. Nz. ...
63
1
Čilý
Čilý; čil, a, o; komp. čilejší. Č. = čijící, čití mající, fühlend, empfindend. Jg. Pět čilých smyslů. ...
64
1
Jarý
Jarý, co z jara jest, též zjara setý, jarní. Sommer-, Frühlings-. Komp. jařejší. Osení ozimé a jaré. ...
65
5
Záživný
Záživný = zažívající, verdauend. On má z. žaludek. Ros. — Jest záživného žaludku = trpělivý, geduldig. ...
66
5
Čilý
Čilý = čijící. Cf. Číla, Mkl. Etym. 37. Kdyby srdce tak čilo bylo, že by ... Št. — čeho. Ó buď, duše ...
67
6
Hnůj
Hnůj = hnis, putredo. V MV. pravá glossa. Pa. Vendi hnoj v kosti mé. Ž. wit. Hob. 12. — H. = stercus. ...
68
2
Prudký
Prudký, prutký; prudek, dka, dko; komp. prudší, prudcí, prudčejší. P. od prúditi, prouditi. Šf. — P., ...
69
1
Brk
Brk, u, m., pl. brky; gt. pl. brkách šp. m. brkův, vz: -ách; brko, a, n., pl. brka; brček, čku, m. Brk ...
70
2
Prodlení
Prodlení, n., dlení, meškání, die Ver- weilung, der Verzug, Anstand. Bez p. V. Bez p. na něco sáhnouti. ...
71
2
Ochotný
Ochotný, ochoten, tna, tno. — O., s chutí něco dělající, willig, freudig. O. mysl. V. — k čemu: k stavěni. ...
72
3
Rücksicht
Rücksicht. In Rücksicht, rücksichtlich, in Beziehung, in Ansehung, bezüglich, was an- belangt. Překládej ...
73
1
Lenoch
Lenoch, a, lenošek, ška, m., vok. sg. le- nochu, řidčeji: lenoše; nom. pl. lenoši neb lenoší (Mk., Č. ...
74
2
Obrok
Obrok, u, m. O., co se ob rok (jistým časem) dává, plat, pokrm, potrava, píce, lidem i do- bytku, zvl.pak ...
75
2
Noza
Noza, y, f., nůž. Záp. měst. 1452. Nozami byl rozsěčen. Modl. ms. Pozn. ad 1). Nového pro životné, nový ...
76
3
1. Štola, štůla
1. Štola, štůla, y, f., z něm. der Stollen, vz Mz. 336., V. Š. jest z údolí n. ze stráně do hory nějaké ...
77
1
Bývati
Bývati, bývávati, al, áni, gewöhnlich sein, pflegen zu sein, manchmal sein, soleo esse (V latině opisuje ...
78
7
Pohyb
Pohyb, vz Slov. zdrav. P. výsledný, ZČ. I. 52 , postupný, otáčivý, 60., absolutní, re- lativní, volný, ...
79
6
Kozí
Kozí. Pastýř musí býti
čerstvý
u kozého (kozího) statku (dobytka). Glč. II. 227. Je jako k. duch (= jako ...
80
1
1. Med
1. Med, u, medek, dku, m. Medb, lit. medus, skr. madhu, pol. miod, lat. mel, řec. tah, /UO-v, strněm. ...
81
4
Vzduch
Vzduch, u, m. = povětří, die Luft, der Aether. Toto slovo utvořil Jg. V. je těleso plynné, bezbarvé, ...
82
1
Len
Len, u n. lnu, m. (vz E); v již. Čechách podržuje e: len, lenu (vedlé: lnu), instrum. lenem (vedlé: lnem), ...
83
4
Vyvříti
Vyvříti, vru, vři, el, ení; vyvírati = vy- vařiti se, einsieden, ein-, auskochen, ver- dünsten; vařiti ...
84
5
Zdraví
Zdraví (zastr. zdravie; m. sdraví. Bž. 52.), n. = onen stav organického tělesa, ve kterém všechny ...
85
3
Silný
Silný; silen, lna, o. S. = sílu mající n. jevící ku přemožení odporu, udatný, stark, kraftvoll, kräftig, ...
86
7
Zánět
Zánět bezcévý, bloudivý, bujivý, cévnatý, částečný, červeňový,
čerstvý
, čivový, dře- ňový, druhotný, ...
87
1
Chléb
Chléb (místy: chlíb; ne: chleb), gt. chleba (krátí kromě nom. a akkus. sg. všude é), chlebík, a, chlebíček, ...
88
4
Vítr
Vítr, gt. větru, větřík, u, větříček, čku, větérek, rku, m. V., gt. větru, vz í, vok. větre a větře (je-li ...
89
5
Zdravý
Zdravý; -zdráv, a, o; kompar. zdravější, na Slov. zdravší. Strbul. si-dravt. Vz Gb. Hl. 28. Koř. zdru ...
90
2
Přítel
Přítel, e, m. (na Slov. priatel, a), z priatel — prietel —přítel z přiati — přieti — příti (přeji), přítelec, ...
91
5
Živý
Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo, skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere, lat. vivus. ...
92
4
Tvoření
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...
93
4
2. Vyjíti
2. Vyjíti (zastr. vyníti; u Opavy vyjsť, Klš. ), vyjdu (zastr. vyndu, vynidu, vyndeš, vynde, vyndeme, ...
94
1 - 100
Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Digitalizace a software
Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011