5 Čilý
Čilý = čijící. Cf. Číla, Mkl. Etym. 37. Kdyby srdce tak čilo bylo, že by ... Št. — čeho. Ó buď, duše ...

10 Čilý
Čilý, vivens. Č. Bóh (stará glossa). Vz List fil. 1901. 444. O č. sr. Mš. Slov. ...

8 Čilý
Čilý. Já sem ho čilá = mám k němu cit, srdce. N. Město. Brt. D. II. 302. ...

7 Čilý
Čilý. Krok (nový) IV. 48. Čil, alacer; čilen, sensibilis. Když již k zemským žá- dostem vešken byl se ...

9 Čilý
Čilý. Č. jak čermáček. Tům. Ml. 350. ...

1 Čilý
Čilý; čil, a, o; komp. čilejší. Č. = čijící, čití mající, fühlend, empfindend. Jg. Pět čilých smyslů. ...

7 Čil
Čil, alacer. Vz Čilý. ...

10 Tuť
Tuť — tenkráte. Byly (rybičky) živy a čily jako tuť. Džl. Čes. l. XIV. 331. ...

1 Hřmíně
Hřmíně, ěte, n., Lärmmacher. Jest jako h. = čilý, silný, zdravý. Us. u Hořic. ...

4 Tryský
Tryský = hbitý, čilý, pracovitý, flink, regsam. — do čeho: do práce. Us. Dch. ...

5 Živobytný
Živobytný = živý, lebendig, Ros.; čilý, lebhaft, lebenskräftig, ßiwöifioc. Zlob., Lpř. Slov. ...

7 Odmlaď
Odmlaď = mladá ratolesť. Rozložila o-di své. Ž. wit 79. 12. — O = omladina. Čilý o. Č. Kn. š. I. 190 ...

7 Pomračiti
Pomračiti, il, en, ení, pomračovati, ver- düstern Muž líce p-čuje. Oči p-čily se. Č. Kn. š. 88., 94. ...

6 Drátek
Drátek platinový. Bř. N. 91. Je jako na drátkách (= čilý, hbitý). Us. Fch. ...

5 Čurný
Čurný = čilý, bystrý, ostrý. To je č. hoch. Mor. Knrz. ...

8 Brvolaločník
Brvolaločník, a, m. dasyglossa, brouk. B. čilý, d. prospera. Vz Klim. 141. ...

10 Čiperný
Čiperný = čilý, dychtivý. Ta je do vdá- vání č-ná. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88. ...

8 Práchnivec
Práchnivec, vce, m., choleva, brouk. P. cistelovitý, ch. cisteloides, čilý, agilis, pro- střední, intermedia, ...

6 Chvostoskok
Chvostoskok, a, m. Ch-ci, podurida, čle- novci rovnokřídlí. Ch. šedý, podura plum- bea; čilý, isotoma ...

1 Čemesný
Čemesný, v Krkonoších = čerstvý, čilý, energisch. Kb. ...

6 Ikavec
Ikavec, vce, m.=jíkavec, der Bergfink, pták. Jísti, hltati jako i. Mor. Šd. Ten chlapec je jak i. (čilý). ...

5 Zdivočiti
Zdivočiti, il, en, ení; zdivočovati = di- vokým učiniti, wild o. scheu machen. — koho. Nepráskej bičem, ...

5 Čulý
Čulý = nesvědčný. Č. oděv. Val. Brt. D. 205. — Č. = čilý, lühlend, empfindend; empfindsam; gerührt; wach, ...

10 Čelý
Čelý = čilý, bystrý. Krkonš. Jg. Dod. V. 885 ...

8 Čemusný
Čemusný = čerstrý, čilý. Kotk. 55. ...

9 Dlouhokrovec
Dlouhokrovec, vce, m., brouk. D. bahní, černotlapý, čilý, dvojtečký, dlouhotlapý, hnědonohý, hrbolkový, ...

3 Rozčiliti (ne
Rozčiliti (ne: rozčíliti), il, en, ení, od čilý == pohnouti, cit vzbuditi, rühren, auf- regen. — koho, ...

9 Bodrý
Bodrý. Duch jeho zůstával bodrý a čilý. Pal. Děj. III. 1. 19. Mysl jasná a bodrá. Ib. IV. 1. 245. ...

4 Vartký
Vartký = čilý. U Brušperka. Mtl. ...

1 Kandrdásek
Kandrdásek, ska, m., chlapec čilý. Us. Ptr. - ...

7 Čilen
Čilen, vz doleji Čilý. ...

6 Největšina
Největšina, y, f., das Maximum. Nz. V Sedmihradech, kde už před příchodem Maďarův obyvatelé ...

4 Vyvinutý
Vyvinutý; -ut, a, o, auf-, aus-, losge- wickelt. Buď vyvinut a prázden, který ne- plní tohoto slova. ...

1 Bodrý
Bodrý (bodr, a, o), čilý, ochotný, munter. B. mysl. Rk. B. jinoch. Bodrý n. budrý (lat. alacer, promptus); ...

8 Krasotetelný
Krasotetelný. K. čily. Am. Orb. 110. ...

10 Čáp
Čáp. Kdo vidí prvně čápy, když se vra- cejí do hnízd, v letu, bude celý rok čilý; vidí-li je seděti nebo ...

5 Číla
Číla. V Kat. 1049. (v číle vstav) a 3180. (v číle) vykládá Er. = v čilosti. Ale v čile patří zde dle ...

5 Čujný
Čujný = čilý. Mor. Brt. Vz Čujno. Má čujné spaní, leichten Schlaf. Slez. Šd., Tč. — Č. = citel ný, jemný, ...

4 Tklivý
Tklivý = snadný k pohnutí, pohnutelný, citlivý, čilý (pass. význam), leicht zu rühren, empfindsam. T. ...

3 Řezký
Řezký, řezek, řezka, o. Ř, čerstvý, čilý, frisch, munter, lebhaft, Rostl. Ř, mládenec, Koll., chlapec. ...

7 Včil
Včil, včul, včile = nyní, teď, zřídka hned. Jag. Arch. XII. 187. V., včile, včilej, vči- lejky, včilek ...

1 Hbitý
Hbitý; hbit, a, o; čerstvý, spěšný, bed- livý, bystrý, křepký, rychlý, obratný, čilý, ochotný, behend, ...

1 Bedlivý
Bedlivý (bedliv, a, o) = bdící, nespící, wach, wachsam. Tu celou noc bedliví byli. Háj. B. strážný (nespící). ...

7 Rtuť
Rtuť. V MV. pravá glossa. Pa. 23. Cf. Šfk. Poč. 287., Rm. I. 192., Schd. I. 354., 388, Slov. zdrav. 333., ...

5 Zavládnouti
Zavládnouti, dl, utí; zavládati, zavlásti (vz Vlásti), zu herrschen, zu walten anfangen. — čím. Byť ...

2 Ohnivý
Ohnivý, rozpálený, Feuer-, feurig. O. uhel, nebe, Kom., V., plamen, ZN., chlop (bludička, das Irrlicht), ...

1 Důtklivý
Důtklivý, adv. důtklivě. D. = mohoucí býti dotknutým, berührbar, betastbar, befühl- bar. Nedotklivý = ...

3 Ruch
Ruch, u, m., hnutí, pohyb, pobídka, die Bewegung, Regung, das Treiben, Getriebe, der Impuls. Strsl. ruht. ...

8 Matnolesklec
Matnolesklec, skice, m., amara, brouk. M. běhavý, a. cursitans, blízký, proxima, blú- divý, erratica, ...

8 Teěkokřídlec
Teěkokřídlec, dlce, m., pterostichus, brouk. T. červenonohý, p. rufitarsis, černo- hlavý, strenuus, černý, ...

1 Brk
Brk, u, m., pl. brky; gt. pl. brkách šp. m. brkův, vz: -ách; brko, a, n., pl. brka; brček, čku, m. Brk ...

2 Ochotný
Ochotný, ochoten, tna, tno. — O., s chutí něco dělající, willig, freudig. O. mysl. V. — k čemu: k stavěni. ...

8 Lejnomil
Lejnomil, a, m., philonthus, brouk. L. bělonohý, ph. albipes, bronzokrový, gilvipes, černavý, pullus, ...

1 Krok
Krok, u, kroček, čku, m., kročej, kročení, stoupání, der Fusstritt, Tritt, Schritt, Gang. V. K. rychlý, ...

1 Čerstvý
Čerstvý; čerstev, stva, stvo; komp. čer- stvější; (dříve: črstvý, čirstvý, čerstv). Č. = jadrný, tuhý, ...

6 Jelikož
Jelikož, jelikožto, jelikž, vz Mkl. Etym. 107. 1. Ve větách pomerných a) o dalekosti v prostoře. J. (quantum) ...

4 1. Veselý
1. Veselý; vesel, a, o (vz strany skloňo- vání Přídavné jméno) = plný radosti, spo- kojené mysli, fröhlich, ...

3 Skok
Skok, u, m., skočení = hup, hupek, hup- nutí, úběh. Šm. S., strsl. skok?, příp. -?, saltus. Sr. stind. ...

3 Střeliti
Střeliti, 3. os. pl. střelí, střel, -le (íc), il, en, ení; stříleti, 3. pl. s-lejí, střílej, stří- leje ...

2 Plod
Plod, u, plůdek, dku, m., plození, Zeu- gung, Fruchtbringung, Zucht, f. Jg. Svině pro plod (pro plemeno) ...

5 Zdraví
Zdraví (zastr. zdravie; m. sdraví. Bž. 52.), n. = onen stav organického tělesa, ve kterém všechny ...

3 Slovo
Slovo syn dí tuto v jediném a výlučném smyslu; Tudy nemůže se slovo to jinak bráti, leč ve smyslu vůbec ...

3 Svědčiti
Svědčiti, svědčím, svědě, -dče (íc), il, en, ení; svědčívati = svědkem býti, svědomí dávati, bezeugen ...

3 Slovosled, u
Slovosled, u, m., lépe: pořádek slov, ne- boť s. znamená spíše die Wortspur než die Wortfolge. Brs. 2. ...

5 Živý
Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo, skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere, lat. vivus. ...

4 Tělo
Tělo, a, tělce, e, tílko, a, těličko, tě- líčko, tělinko, tělínko, a, n. Strsl. t?lo, gent. t?la, t?lese, ...

1 L
L je 14. písmě v abecedě české a jedno z jazyčných plynných. Vz Hláska. Stará bul- harština neměla samohlásek ...

5 Život
Život, a, živótek, živůtek, tka, živóteček, živůteček, čka, m.; strany genitivu vz a. Život, skr. gívátu, ...

1 I
Samohláska i jest dle nastrojení mlu- videl ústních hláska podnebná; střed ja- zyka vztýči se k podnebí ...