5 Čtvrtý
Čtvrtý Č. věc. Alx. Vzal mu půl čtvrta mpta pšenice Půh. II. 160 Vystavila bratra svého samého čtvrta. ...

1 Čtvrťák
Čtvrťák, a, m., čtvrtý jsoucí, čtvrtý díl mající, ein Viertier; hl. kdo čtvrtým dílem země vládne, ein ...

1 Čtvrtý
Čtvrtý; čtvrt, a, o. Der Vierte. Č. den měsíce. V. Za půl Čtvrtá dne. Br. Po půl čtvrtu dni. Br. Bije ...

9 Čtvrtý
Čtvrtý. ? stav (lidu) = lid selský. Br. Hod. 303 ...

8 Čtvrtý
Čtvrtý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64. Pojď čtvrtej, pojď čtvrtej! Us. (Mlácení troj- mo.) ČT. Tkč. ...

4 -yl a -yr
-yl a -yr ve strč. m. I a r: mylczyeti — novč. mlčeti, cztvyrty — čtvrtý. Ústa hoř- kosti pylna ysut. ...

3 Švaterní
Švaterní kůň == švaterník, a, m. = čtvrtý v pravo podlé opratního zapražený. Srn. Vz Švater. ...

1 Kvadrant
Kvadrant, u, m., čtvrtý díl kruhu buď celého buď jeho obvodu. Vz více v S. N. ...

3 Štvrtý
Štvrtý = čtvrtý. Už sem se já naučila, jak mám muža trestat, tři dni na ňé provaz močit a štvrté deň ...

1 Epitrit-us
Epitrit-us, u, m., stopa. E. první: u - - - přežádoucí; e. druhý: - u --, lehkovážný; e. třetí: - - u ...

10 Štverák
Štverák, a, m. = stehlík mající na ocase čtyři kapky. Brt. Sl. 398. Sr. Šesterák. — Š. u, m. = čtvrtý ...

2 Paeon
Paeon, u, m.: p, první: — u u u zasmu- šile, druhý :u-uu zpomínati, třetí: u u — u jinovatka, čtvrtý: ...

6 Lethe
Lethe = čtvrtý zpěv Kollárovy Slávy dcery. ...

7 Obsahati o čem
Obsahati o čem. Čtvrtý zpěv obsahuje o smrti. Jir. Anth. I. 3. vd. 31. ...

6 Kvadrant
Kvadrant = kruhočtvrť, čtvrtikruh, čtver- ník, Šp., čtvrtý díl kruhu buď celého buď jeho obvodu. S. N., ...

1 Čtvrtodenní
Čtvrtodenní (čtyrdenní, co po čtyři dny trvá). Č. zimnice, Us., která každý čtvrtý den se objevuje, Č., ...

8 Štvarti
Štvarti = čtvrtý. Ve Spiši. Phľd. 1893. 431. ...

3 Samočtvrtý
Samočtvrtý = sám čtvrtý, selbst viert. Ros. Vz Sám. ...

6 Drotarovati
Drotarovati = drátařovati. Jeden bemo- lačí a druhý liptačí, třetí drotaruje (mluví jako drotár) a čtvrtý ...

5 Čtvrtník
Čtvrtník v obci 16. stol Vz Čtvrtní, Mus. 1884. 437. — Č. = čtvrtý mistr přísežný, der Viermeister Šp. ...

5 Cestovati jak
Cestovati jak. Kdo chce šťastně c, musí čtyry měšce vzíti, první naplněný zdravím, druhý zlatem, třetí ...

5 Četa
Četa, die Truppe. V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Mkl. Etym. 35. Č. semknutá, ge- schlossener Zug. Čsk. ...

3 3. Slez
3. Slez, u, m., čtvrtý a pravý žaludek přežvykujících zvířat, syřiště, echinus, der Salter. V., Kom. ...

10 Tříkrál
Tříkrál, e, m. Ten čtvrtý k. (o koledách). Zr. Rok. 68. ...

8 Skopné
Skopné. Neviděloliby se Vám těch rolí pod to skopni a luka držeti. 1568. Aby nám čtvrtý snop s-ního a ...

3 Quarta
Quarta, y, f., z lat., čtvrtá (třída), die 4. Gymnasial- o. Realschulklasse; čtvrtíce (mezera ...

4 Vzhořeti
Vzhořeti, el, ení, in Brand gerathen. — kdy. Čtvrtý den vzhoří mořská voda; Čtr- náctý den vzhoří země ...

1 Čtvrtarchový
Čtvrtarchový, čtvrť archu obsahující. Viertelbogen-. Čtvrtce, e, f., z čtvrtice, čtvrť, ein Viertel. ...

6 Malajský
Malajský. M. jazyky. Vz Šrc. 426. M. píseň skládá se ze čtyřřádkových slok; druhý a čtvrtý verš první ...

1 Čtvrtek
Čtvrtek, tku n. tka, m. = čtvrtý den v témdni (po neděli); v obecné mluvě: štvr- tek., v již. Čech. štfrtek. ...

3 Syřiště
Syřiště, ě, n., syřisko (na Mor.), syření, syřeník, syřidlo, stavidlo = kvas, kterým se mléko nakvašuje, ...

5 Želvuška
Želvuška, y, f. Ž-ky, tardigrada, die Bärthierchen. Ž-ky jsou pavoukovití čle- novci s ústroji velmi ...

3 Stejnojmenný
Stejnojmenný, gleichnamig, homonym, gleichbenannt. Nz. S. řeka, Sš. Sk. 283., vý- sledek. Stč. Alg. 24. ...

9 Jakub
Jakub. Stran prognostik vz Filipp, Zát. Př. 319., Chorv. 10ľ. Týdny se počítají od Jakuba chlebodárce. ...

6 Metagram
Metagram, z řec. = druh hádanky, kde uhodnouti jest slovo, které změnou či pře- psáním písmene u př. ...

8 Cesta
Cesta. O původu slova cť. Jag. Arch. XVI. 3. 4. str. 385. Cestu tratí (bloudí; mravně). Phľd. 1894. 314. ...

6 Lenost
Lenost. Št. Kn. š. 12. Lenost' duchovní. Řehák Petr. enc. 384 L. těl. Dk. Chraň se s pilností od lenosti. ...

2 Odhádání
Odhádání, n., die Abschaetzung. Na o. vyjeti. Fankn. Grunty výše nad o. sobě k užitku zvésti. Pr. měst. ...

10 Oheň
Oheň. Na někoho o. dáti, správně: vy- střeliti. Ht. Vypukne-li ve vsi o., hospodáři obracejí voje vozů ...

2 Odbíjeti
Odbíjeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; odbiti, odbiji, il, it, ití = bití skončiti, vollends schlagen; ...

2 Pochváliti
Pochváliti, pochval, chvále (íc), il, en, euí; pochvalovati, pochválívati, pochvalová- vati = chválu ...

5 Zápovědný
Zápovědný = k zápovědi se vztahující, záporný, negativ, Verbot-. Z. slova. Ps. ms., O moci svět. 1522. ...

5 Zavrtěti
Zavrtěti, ěl, ěn, ění; zavrtívati = drobet povrtěti, ein wenig drehen; pohnouti mysl, den Kopf verrücken, ...

1 Člen
Člen, (na Mor. član), u, článek, členek, článeček, čku, článček, čku, m. = spojení dvou těl, jímž se ...

1 Čtvrť
Čtvrť, i, f., čtvrtka, čtvrtečka; v obecné mluvě: čtvrť, ě, dle „Daň", ale na Mor.: čtvrti. Brt. ...

4 Vodník
Vodník, a, m., v obec. mluvě hastrman, z něm. Wassermann = vodní strašidlo, na Slov. molek. Jg. Dch. ...

5 Zjistiti
Zjistiti, sti, stě (íc), il, štěn, ění; zjišťo- vati = jistým učiniti, feststellen, sicher- stellen, ...

7 Sám
Sám. Cf. Mkl. Etym. 288. Ten samý. Gb. Ml. II. 87. Často chybně ho užíváme. Cf. Brt. Ruk. 69. — 1. O ...

4 Vladař
Vladař, e, m., u starších obecně: vládař. V. = držitel, dohlížitel, der Eigenthümer, Besitzer, Inhaber, ...

3 Skonati
Skonati, skonávati — ku konci přivésti, skončiti, dokonati, vollenden, enden, zu Ende bringen, verenden, ...

1 Č
Vyšlovujeme-li č, jsou mluvidla ústní tak nastrojena, že průlina asi jako při ď a ť (nebo při d a t, ...

2 Pres
Pres, u, m., slovo cizí, lis, V., lisice. Ben. V. Cť. lat. pressus, něm Presse. Vz Lis. 1. Přes, přese, ...

2 Podmět, u, podmětek
Podmět, u, podmětek, tku, m., podměť, i, f., der Unterwurf. Séti na podměť (žito po pšenici, místy: séti ...

2 Pronésti
Pronésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen a sen, ení; pronositi, il, šen, ení; pronášeti, el, en, ení; ...

2 Povel
Povel, u, m., strsl. ??v?l?= mandatum, Mkl. B. 54, das Kommandowort. Vz Návěští. P. sokolů (členů tělocvičného ...

5 Žaludek
Žaludek, žaloudek, dka a dku, žalude- ček a žaloudeček, čka, m., zdrobnělé z ,ža- lud'. Ž. = úd živočišný, ...

2 Potáhnouti
Potáhnouti, (zastr. potíhnouti), hnul, ut, utí, (zastr. potáhu, potěhu), potáhl, potažen, (zastr. potiežen, ...

1 Čísla řadová
Čísla řadová (n. ordinaria), násobná (n. mul- tiplicativa) a neurčitá srovnávají se se sub- stantivem ...

2 Přivésti
Přivésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl, veden, ení; přivoditi, il, zen, zení; přiváděti, ěl, ěn, ění (zastr. ...

2 Nechati
Nechati, nechám, nechej a nech, nechaje, al, ání; nechávati. N. ukazuje ku kladné formě ,chati´, která ...

4 Věta
Věta, y, f., ne: sada, sententia, enuntia- tio, der Satz. Předvěta, závěta, mězivěta, obvěta, vstavka, ...

3 Sám
Sám, sama, samo, akkus. sama (samého; u neživot, sám), samu, samo; pl. nom. sami (u neživot. samy), samy, ...

4 Vyhledati
Vyhledati (zastr. vyhladati), vyhledati, vyhlídati, vyhlednouti, vyhlédnouti, vyhlíd- nouti, dnul a dl, ...

5 Zlatý
Zlatý (zastr. zlat, a, o), zlatičký, zla- tinký, zlaťoučký, zlaťounký = ze zlata udělaný, von Gold, golden. ...

3 Spodoba
Spodoba, y, f., spodobování, n., assimi- latio, die Anähnlichung (der Laute). A) S. samohlásek. Samohlásky ...

5 Žádati
Žádati, žádávati; v již. Čech. sesílený tvar: žoudat. Kts. Ž. = dychtěti, toužiti po čem, státi oč, ...

5 Zůstati
Zůstati, zůstanu (zastr. zostanu, zuostanu), zůstaň, -stana (ouc), zůstal, ání; zůstávati = nehýbati ...

2 1. Přídavný
1. Přídavný. P. jméno, adjectivum, das Beiwort. Př. jméno znamená jakosť n. vztah, který se ne o sobě ...

1 Akkusativ
Akkusativ, u, m., pád čtvrtý ve skloňo- váni. V staré češtině rovnal se akkusativ jmen podstatných rodu ...

1 Co
Co, což. Co, gt. čeho, dat. čemu, akk. co, lok. v čem (v obec. mluvě: v čom; vz o se přehlasuje), instr. ...

4 Vésti
Vésti (m. véd-ti, kořen ved, Schl., d před t v s. Vz Klásti. V obec. mluvě: vedsti, vedst). Vedu; veď, ...