Úměra
Úměra, y, f. = míra, das Mass. Daru proroctví má užívati podlé ú-ry víry. Sš. I. 124. (Hý. ). — U. = úměrnosť, srovnalosť, úměří, die Proportion, ávaXoyia, r\ t&v Xóyow Tavtótfjc, totožnosť, jednakosť poměrů. Arith- metische, arithmetická (počtářská); geome- trische, geometrická (měřická); stetig, zu- sammenhängend, prop. continua, spojitá, ne- přetržitá; discret, rozpojitá, přetržitá; di- recte od. Prop. mit geraden Verhältnissen, prop. directa, úměrnosť n. úměra přímá, úměrnosť n. úměra poměrů přímých; Prop. mit umgekehrten Verhältnissen, prop. in- versa, úměrnosť n. úměra poměrův obráce- ných, úměrnosť n. úměra převrácená; Prop., welche Brüche zu Gliedern hat, úměra. n. úměra zlomková n. lomená; a: b = c: d, čte se: a se má k b, jako c k d; chemische, Proportion, v. Aequivalent; bestimmte (stete) P., stálé poměry; das Gesetz der bestimmten Prop., zákon stálých poměrův; vielfache, multiple Prop., množné poměry (n. pro- porce); das Gesetz der Vielfachen, zákon množných poměrův (n. proporcí).