A
A jest původní, hrdelní samohláska, jež ve slovích jazykův indoevropských nejroz- šiřenější byla a na jejíž místo, jak mladší formy ukazují, ve mnohých slovech i aneb u nastoupilo. Zk. — A ve slovenčině a ve staré češtině častěji se objevuje než v nynější řeči české a moravské; zajac — zajíc, čaša — číše, jazero —jezero, dorážať — dorážeti, Šb., duša — duše, muža — muže.