1. Kamenice
1. Kamenice, e, f., žena a) kameny tesa- jící, die Steinmetzin, b) kameníkova. Jg. — K., Steingewölbe. D. — K., dům zděný, Steinhaus. Na Slov. — K., lom kamene, Stein- bruch. Na Slov. Plk. — K., rostl., melilotum rubeum. Veleš. — K., druh hrušek. — K., jm. míst: K.. nad Lipou (v Táborsku); K. Trhová (v Chrudimsku); K. Česká (v Lito- měřicku); K. = Chemnitz (v Sasku); K. (v Jihlavsku). Vz S. N.