Kamenice
Kamenice = zděný dum, chalupa. Ku pila se (si) zamek i k-ce; Tancovaly v ma- lovanej k-ci. Sš. P. 424., 409. — K. == zmije. Slov. Ssk. — K. = lom kamene. U Ronova. Rgl. — K., Kamenitz, městečko v Jihlavsku, vsi u Čimelic, u Sedlčan, u Ji- čína, u Dobrušky, u Něm. Brodu, u Jílového, několik domkúv u Sobotky, myslivna u Plas; Kamenz, ves u Opavy; Kamnitz, vsi n Zá- kup a Chabařovic; K. Česká. Böhm. Kam- nitz, mě. v Děčínsku; K. Dolejní. Nieder Kamnitz, ves u České Kamenice; K. Dolní, Unter-Kamenzen, ves u Staňkova; K. Ho- řejší, Ober-Kamnitz, ves u České Kamenice; K. Horní, Ober-Kamenzen, ves u Staňkova (o tom, jak tam nadívají jitrnice, vz v Sbtk. Krat. h. 49.); Ober-Kamnitz, ves u Zlonic; K. Horská, Kamenitz im Gebirge, ves u Že- lezného Brodu; K. Pustá, Wüsikimenitz, ves u Richmburrca; K. Srbská, Windisch- Kamanitz, ves u České Kamenice; K. Tr- hová, Trhow-Kamenitz, městečko u Nasa- vrk; K. v kraji, Kamenitz im Lande, ves u Mnich. Hradiště; K., Kamenitz an der Linde, mě. v Pelhřimovsku. PL , Blk. Kfsk 1331., Sdl. Hr. I. 254., II 277., III. 303., IV. 370., V. 361., S. N., Tk. I. 47., 156 , - 538., III. 83., 443, IV. 729., V. 244., I. 209., VII. 212.; Tk. Ž. 222., Tf. Odp. 388., Rk. Sl. — K, louka u Kojetína, les
u Bohdanče, Pk.; říčka, vzniká u Sněžníku.