Kamenice
Kamenice, e, f., mellilotum rubeum, rostl. 1440. List. fil. 1893. 395. — K. = vyzděný přístěnek či komora v chalupě na mléko a p. Ve vých. Čech. Ott. VIII. 8. a., Brt. D. II. 433. Cf. Zděnice. — K. = kamení. Některé sto vozů k. na ten stav navezli. 1566. L. posíl. II. 79.