Kanal
Kanal, u, kanálek, lku, m., ż lat. canalis. Obyčejně píší: kanál, poněvadž slovo toto původně latinské již prý zdomácnělo. Stoka, kluž, trativod, strouha, průtok, der Kanal, Wassergraben, Kloake. K. podzemní: vastrže. K. pod ulicí: rýha. Do hlavních kanalů sbíhají se z jednotlivých domů: kluzy. K. na pevnině splavný: průplav; v moři: průliv (úžina mořská, Meerenge); v kostech: dučej, nora. Mříž do rýhy. Nz., Šp.; vz S. N. Ka- naly městské nečistotu (neřád, neřesť) z města odvádějí. Pt. — Vz Moře.