Káně
Káně, ě, káň, ě, f., skloňuje se dle, Růže'; káně není rodu střed., nýbrž žen., leč by slovo toto znamenalo mladou káni: káně, ěte, n. = kaňátko, a, n. K., vultur, Geier, der Stossvogel, Stösser. (V. ). Na mnohých místech v Čech. =. falco buteo, der Weihe, Hühnergeier. D. Někdy také = rybačka, larus, der Schwarzkopf, die Möve, Seeschwalbe. Jg. Dle S. N. K. rousňák (archibuteo lago- pus) a k. lesní (buteo cinereus, dle Frč. 362. buteo vulgaris). K. bělohlavá, bílá n. domácí, černá, myší, mořská, vodní, mršní, sněžná, orličí, zaječí, královská, Jg., lesní, rousňák. S. N. Chodí jako mokrá k. Jg. Sedí nadrchaný jako umoklá káně. Mus., Č. (Cf. Sedí co sysel nad derou. Vz Mrzutý. ) — Vyzáblý, co hubená, suchá k. V. Hu- bená, suchá k. (= tenký). V. Čeká na to jako k. na déšť (že dle domnění dešťovou vodu pije). Č. Prahnu tebe, jako k. deště. L. Když káně zjestřabělo, drápává hůř než jestřáb. Lb.