Kápě
Kápě, ě, kápí, n., kapice, e, kapička, y, f., z lat. capitium (od caput), kukla, přikrytí hlavy, z něhož jen obličej vyhledá, die Kappe, Kapuze. V., Kom., S. N. K. španělská, ha- vířská, jezdcův. Bláznovskou kápi na nás strčili. Reš. — K. u mnichů: kapuce, sukně mnišská, die Kutte, Mönchskappe. V., Kom. Snědl mnicha a k. mu v hrdle zůstala. Prov. — K., kapice u bot. Stiefelkappe. Plk.