Kapoun
Kapoun, z řec. lat. čapo. Bdl. Kapún. BO. Cf. Kram. Slov. Také vyrezaná slepice. S. N. Dva kohóti mlátijó, slepica nim věje, kapón chodí po patře, z ticha se nim směje. Sš. P. 696. — K. dusený, s mušlemi, na- dívaný, pečený, v rosole, se sardelkami, s úhořem atd. Hnsg. — K. K-ny dělati — spravujíc prádlo díry v uzly svazovati místo sešívati Nadělala mnoho kapounů (uzlů). U Kr. Hrad. Kšť. — K., os jm. Vz Blk. Kfsk., Tk. IV. 332., VI. 68., Tf. Odp. 28., Blk. Kfsk. 1332. K. ze Svojkova. Vz Blk. Kfsk. 1332., Sdl. Hr. I. 254, II. 277., IV. 371., V. 362, S.N., Rk. Sl. K. ze Smiřic. Sdl. Hr. I. 73, 170. Tato rodina prý posud žije.