Kapsa
Kapsa, kapsička, y, f., z lat. capsa, v obec. mluvě: kapca a to se v již. Cechách sklo- ňuje: kapca, gt. kapce, dat. kapci, akk. kapcu, instr. kapcou; pl. nom. kapce, gt. kapec, dat. kapcám, lok. kapcách, instnun. kapeama. Kts. Der Sack, die Tasche, das Säckchen. — K., karnéř, karnýř, tel ma, kapsář (veliká kapsa), k. u kabátu, u kalhot atd. K. zadní, přední. K., v které nosíme všeli- jaké potřeby: kabela, torba, brašna, vak, sajdák. K. na něco. Šp. Někoho do kapsy schovati (za nepatrného jej míti). K. se mu ztenčila. Us. Ze své k-sy něco zaplatiti; něco již v k-se míti (jistého). Nt. Kdo má peníze v kapse, může jíti do karet. Jg. První vy- hrání z kapsy vyhání. Jg. K. se mi běhá (není peněz). Jg., Č., Lb. Hlava brní. kapsa svrbí (když peníze se propily). Jg., Č., Lb. Vz Nuzný. Uhodil se přes kapsu (dal mnoho). Jg., Č., Lb. Vz Skoupý. Do srdce se vine a v kapse leze. Č. Příliš z kapsy neber a ubohou neder. Č. Naše k. ubohá, všecko bére, co kdo dá. Č. Nemůže loktem do kapsy (nechce dáti). Č. Mnoho v hlavě, málo v kapse; V hlavě málo, v kapse nic; Huba jako pec, k. jako sklo (mám žízeň, ale nemám peněz); Při prázdné kapse málo radosti. Vz Chudý. Lb. Kradené koupíš, svou kapsu oloupíš. Pk. Pytel priatel a k. strýc. Mt. S. — K. Školní kapsu (tašku) na hřebík pověsiti (ne- chati učení). V. — K. žebrácká, Bettelsack. Jestli je žebrák sytý, ale kapsa není (ta je nenasytná). Na Slov. Vz Nespravedlivý. — K., stydký úd ženský. Když se jí násilí díti bude, ten den n. tu noc, když jí kapsu zdéře. Gl. 88.