Kapsa
Kapsa. Mkl. Etym. 111. K. u vesty. Us. Dch. K. páleničná (plátené vreco s trakami na obydve plecia. Bošáčané obchod vedúci s borovičkou nosievajú v takej kapse la- hvice). Slov. Rr. Sb. Ten šátek dělá velikou kapsu. Us. Dch. Ať mě kapsu políbí (eufem. m. prdel). Us. Olv. Bozaj mne v kapcu. Mor. Brt. Neřek ani pol (= polib) nás kapsu. Us. Hnšk. Polib mně kapsu, kannst mich gerne haben. Us. Dch. Vytáh z kapce perle, dal na její hrdlo. Sš. P. 126. (372.). Nechce mě panenka žádná, že je má kapéska prá- zná. Sš. P. 660. Nemůže loktem do kapsy; K. dobrý přítel, ale hlúpy rádce; Kaj rozum nestačuje, tam třá (třeba) kapsum dokládať. Slez. Šd. Sedněte si u nás, aby k. s penězi neutekla (tak vybízí hospodář souseda, by se posadil). U N. Bydž. Kšť. Platí to, jako když se stará k. utrhne (nic); Když umře chudý, jakoby se stará kapsa utrhla. Us. u Žamb. Dbv. Má kapsy, jak by vymet ; Má kapsy plné, jak stodoly o sv. Janě (prázdné). Slez. Šd. Stodola světlá, hrdlo suché (nebo: huba teplá) a kapsy, jak by vymeť. Slez. Šd. Pískají mu kapsy (nemá peněz). U Litomš. Dř. K. jeho má hlad (je prázdná). Šml. Má kapsu jako sklo, čistou jako sklo, jako by ji vyplácli, jako stodolu přede žněma; máš v kapce jako po vy- hoření; k. má souchotiny (nemá nic). Us. Hnšk. U Mrhače vždy děravá k. Us. Bž. Přátelé rádi pomáhají — z kapsy. Lpř. Ač jsme my bratři, nejsou přece naše kapsy sestry. Us. Bž. Veselá myslička, prázdná kapsička. Us. Bž., Sb. uč. Prázdnou chválou kapsy nenaplníš. Us. Bž. — K, y, m. = potívečník. U Kasejovic.