Karel
Karel do lesa zajel, zlámal tam voje, pl;kal tam vo ně; K. do pekla zajel na bilem koni, čert ho tam honí; Karlíček, mamin mazlíček; Franta sedí na lavici, tluče šváby rukavicí, Pepík při tom pohvizduje, K. na něj pokřikuje: Chytni, Franto, chytni švába, natáhni ho jak krocana, až to Honza uhlídá, von se na něj podívá. Km. 1886. 593., 594 — K. IV. Cf. Pyp. K II 305., Bart. 287., 318., Tk. 1. 611., II. 538., III. 316., VII. 39.. Tf. Odp 388., Tf. H. 1. 3. vd. 33., 34. — K. Bor. a Sto Remigio, august. Jir. Ruk I. 337., Jg. H. 1. 2. vyd. 577. — K či Carolides z Karlsperka Daniel, knih- tisk. a spis. lb. — K. čl. Carolides z Karls- perka Jiří, soudce a básn. 1579.-1612. Vz ib. 338. -Karla Tlustého vidění. List. filol VI 32. O těchto a jiných K. vz S. N. IV. 555, 571., BaRt. 371., Rk. Sl.