Káti
Káti, kaji a kám, kaj, kál a kal, kání. — se koho, čeho = želeti; stříci se, chrániti se, einen Irrthum, ein Vergehen bereuen; sich in Acht nehmen, sich hüten, vorsehen. Jg. K. se hříchův. Pass. — Šf., Rad. zv. 122., V., L., Dal. — se čím = výstrahu sobě z něčeho bráti, příklad si bráti, spravovati se, říditi se, sich zur Lehre dienen lassen. Cizím neštěstím se k. Br., Kom., Č. Udělám na něm příklad, aby se jím jiní káli. Ros. Trest, jímž by se jiní káli. J. tr. Blázni se slibem kojí, ale moudří se jím kají. Rým. — se čím v čem. Kaj se v tom cizí příhodou. Zlob. — se z čeho. Z dobrých skutků ne- třeba se káti. Č. K. se z hřiechóv. St. N., Pass., Výb. II. 25. Ze všeho světa kajíce se. Pulk. 21.