Kavalír
Kavalír, a, m., it. cavallo = kůň, špaň. caballo; fr. cavalier, špan. cabaliero, it. ca- valiere. Původně = jezdec, Reiter. Pak ry- tíř, šlechtic, Edelmann, Kavallier. S. N. Ka- valírem býti. V. Na kavalíra si hráti. Ten dělá kavalíra (pána)! Us. — Kavalírsky: pá- novitě, hrdě, nedbale, herrisch, stolz. — Kavalírský, Kavalier-. K. slovo = čestné; perspektiva. Vz S. N.