Kázeň
Kázeň, strč. kázň, zně a zni, káznicka, y, f., od „kajati" (kajazň)= kárati. Jg., Šf.; od kaz — kázati. Schl., Plk. — K. = kára, trest, Strafe. K. těžká, mírná, králova (30 ran dubovou metlou na 2 lokte dlouhou). Jg., Pr. pr. K. podniknouti. V. Těžké kázni poddán buď. Ben. Pro ten zlý skutek páni ho v svú kázeň bráti ráčí. Kn. drn. 102. Ale poněvadž mi Bůh z kázně pomoci ráčil. Půh. ol. 1475. Častá k. málo působí. Pk. Způso- bem kázně koho potrestati, im Disciplinar- wege bestrafen. Nz. Vin svých hotov jsem snášeti kázeň. Kom. — K. = kázání, Predigt. V tej faře falář je, pěknú kázeň káže. Mor. P. 445. — K. = káznice. Ros. — K., ve- dení, cvičení, cvik, Zucht. K. duchovní, vo- jenská, služební, církevní, školská, vězniční, klášterská. Jg., J. tr., Šp. K. skloňuje šíji, snižuje obočí, uskrovňuje jazyku, skrocuje lakotu. V. K. v palbě, Feuerdisciplin. Čsk. Někoho kázni poddati; Své děti v kázni míti. J. tr. Děti držeti v kázni. D. Vší kázni se oprnouti (vzdáti). D. K. vojenskou velmi přísně a tvrdě držel. V. Někoho v kázeň vzíti. V. Pod bázní a kázní býti. V. Malá k., malá bázeň. Jaká k., taková bázeň. Kdo roste bez kázně, sstará se bez bázně. Vz Dítě. Lb. Škola bez kázně, voda bez mlýna. Jg. Kde není kázné, tu není bázně. Š. a Ž. K. a dobrá metlička k dobrému vede Je- níčka. Sbr. — Předpis, policie kázně. J. tr. Vz Rb. str. 267. — K. = stud, stydlivosť, čest, počestnosť, pokora, Züchtigkeit, Be- scheidenheit. Česť a k. zachovati. V. Člověk bez kázně (nekázaný). V. Kde bázeň, tu stud a kázeň. Lb. — K. = nemoc, Krank- heit. Ležícího v kázni boží navštívila jsem. Us. u Vorlíka.