Každý
Každý, každičký, každinký (všeliký, vše- likerý, jedenkaždý, všelikteraký, všecek, všechen, veškeren) ukazují k jednotlivým částkám celého rodu aneb zahrnují je v celky. Zk. Jeder, ein jeder. Každý znělo za staro- dávna ky-ždo, aneb snad lépe ký-ždo; ký bylo tázací určité a skloňovalo se dle Nový (kého-ždo); ky bylo tázací neurčité a sklá- nělo se dle kdo (koho-ždo); ždo je slovesný tvar, jako v lat. libet, vis, snad i. os. indik. ždo m. žbdíi od žbdáti — ždáti (čekati). V nynějším každý stojí určovací ý od ne- paměti na konci; stran y v ky sr. ni-k-da a ni-k-dy. Dle Ht. Sr. m. 242. Každý rok, měsíc, den. Us. Císař svolává sněm zemský každého roku. RGB. 1850. N. 1. Každého času, k. hodiny. V. Na každém místě. Us. Každou hodinu, neděli. Na každý večer Dal. K. z nás. Us. Každý chce svým bůžkem býti. Lichá v lidech povaha, nevěr každému. Každý pták své hnízdo chválí. Každý v svou troubí. Každý kraj své právo má. V. Každá liška svůj ocas chválí a blázen cepy. Každému jest jeho měšec mil a mně můj. Na Slov. Ty každého drbeš a tebe všickni. O chu- dého se každý otře. V. Každý o sebe, pán Bůh o všecky (se stará). Hleď každý svého a nechej jinému jiného. Každá půjčka s plačky domů přichází. Potmě každá kráva černá. Od každé krávy černé mléko (bílé). Ne každému štěstí dlouho slouží. Každý hřích svou výmluvu má. Vojna nebývá každému hojna, ale někomu. (Jg. ) — Po každé = vždycky. Kdykoliv přijde, pokaždé něco při- nese. Ros. Jiné šaty na každý (= všední) den, jiné na neděli. Us. K. zvlášť. Us. — Místo každý klade se také:, co', vz Co, 9.