Kep
Kep, kpa, m. = člověk nestoudný, a blá- znivý. — K., něco hustého. To je husté co k. Us. Vz Kec. — K., ženský stydký úd. Poranil ji kyjem v kep. O. z D., Babo stará. ' A ona odpověděla, Polib mě v kep, ať jsem tak mladá jako ty. Mus. 1863. str. 308. O pů- vodu vz Gl. 90.