Klam
Klam, u, m. (lež, podvod, mam, omam, šalba). K. v širším slova smyslu jest křivý dojem, křivá představa vůbec; v užším smyslu je k. účinek lži. Hš. Vz S. N. Die Lüge, Trug, Betrug, Trügerei. Jg., V. Klamu koho zbaviti, z klamu někoho vyvésti. Sm. K. zraku, optický. Nz. Klam mluviti. V. Za k. dáti, klamy dávati, klamy spílati komu (ří- kati, že klamá). Jg., Br., V. Někoho v k. uvésti. Jg. V klamu zůstati (ve lži). Sych. K. z něčeho míti (posmívati se). D. Srdce klamu prázdné. Ráj. Klamu se dopustiti. Br. Klam a mam. Šm. Stran přísloví vz Uskok. Někomu k. v ústa vecpati. Lügen strafen. Ler. — K., posměch. Těm by odpověděti neslu- šalo, ježto činie z dobrého klamy; Že je toho stavu (čistoty) nezdržala a k. a posměch uči- nila z něho. St. — K., žert. Nezdaj se vám klam to, coť pravím. St.