Klamati
Klamati, klamám a klamu, klamávati, trugen, betrügen, lügen. V. — abs. Led, na- děje, povětří klame. D. — Stran přísloví vz Dvéře. — koho. Ti tě klamají! Ben. — komu. Ješto kohos tak báti se měla, aby mi klamala. Br. — kde. Klamám před obli- čejem vaším. Job. — kým, čím. Ať pozná, že námi klame. Ben., V. Neb jest jím tak (dlúho klamati nesměl; já jsem jím neklamal. St. skl. Neraziť slibovati a pro nic Bohem neklamati. St. Ani ze jhry jeden druhým mnoho klemej (posmívej se). Št. Poněvadž světským sě posmievají, kaký jest to div, ač by i tebú poklamali (posměch učinili)? Št. Muž nepravý klamá svým nepřítelem. Ctib. Hád. 21. — St. skl. IV. 64., 132., 368. — koho oč: lid o statky kl. Chč. 623. — koho jak: pod jménem trhu. Chč. 382. — v co. V hrdlo, L., v hlavu svou klamají. Lom. (oši- zují se). — se čím: domněním. Kon. — komu čím. Srdcem svým Bohu klamají. Lom.