Klaněti
Klaněti, 3. pl. -nejí, klaněj (ne: klaň), ěl, ční. klanívati = shýbati, neigen. — co proti komu. Proti prali u klaněj hlavu. Dal. - se komu, sich beugen, neigen, anbeten. Jg.: Bohu, králi, pánu. Ros. Takým se k. (bohóm). Rkk. 8. K. se modlám. Kat. 16. — Kom., V. — se komu jak (instr. ): ná- božným srdcem.. Pass. 199. Klaní se do nohou a v paty kouše. Č. — se ke komu= shýbati se.