KlaniceKlanice, e, klanička, y, f., tyč, Stange. K-ce zvl.
dřeva u vozu, aby řebřiny do kola nevklouzly, die Runge, der Kopfstöckel. Kla- nice při hnojníku (delší), při fasuňku (kratší: klaničky, palečky). —
K. u zvonu dřevo, na kterém provaz přivázán, der (xlockenstiel. Us. —
K. u pily dřeva na obou stranách pily, za které se tahá. Die Handhabe. —
K. zbroj starých Čechů, druh oštěpův. Wurf- spiess. — Jg.