Klásti
Klásti (v obec. mluvě: kládsti), kladu, klaď, da (ouc), dl, den, dení. — Klásti m. klad-ti, d se před t rozlišilo v s. K. = po- staviti, legen, hinlegen, hinstellen, hinsetzen; berichten, sagen, melden, überlassen; ceniti, schätzen, achten; souditi, mníti, halten, er- achten, meinen. Jg. — aBs. Svině (divoká) klade = rodí mladé, frischt, setzt. Us., Dch. — co: osidla, vojsko, cestu, D., mezníky, peníze, pšenici, oheň, mosty, obilí (žíti), dů- raz, Dch., hlavní summu i úroky. Žer., obrany, Kol. 16., počet, V. (dle Brs. 96. lépe: činiti, vydati. Vydej počet z vladařství svého. Br. ), vejce (v. někam rukou klásti, ale šp. slepice vejce klade m. slepice vejce nese, snáší. Brus. 280, Obr. 18. Ht.; Brs. 97. ), roky (Frist), Vš., pohoršení, Br., žalobu, půhon, Kom., lesť, Dal., slovo, Us., míru, žlaby, Vys., překážky (překážky činiti, dělati, překážeti, zdržovati, v cestě býti), zkoušku (lépe: podstoupiti, učiniti, zkoušce se podrobiti), přísahu složiti (také učiniti, vykonati, přísahou se zavázati, Brs. 97. ), V., odpor. Kalendář klade pěkný čas. Us. na Mor., Brt. — co kam (na co, do čeho, v co, za co, nad co, pod co, k čemu). (Kamení) na hromádku, V., Alx. 1127., něco na oči, Šm., na srdce, Us., na ryby, D., berana na vůz, Flaš., očky (brejle) na nos, Jg., na nemocné ruce, Bib., na ptáky, na zvěř, Ros., vinu na koho, Us., na svědomí. I s (odkud) prsú na prsi vsi kladechu ruce. Rkk. 9. Bába dítě do kolébky klade. Kom. K. co do kapsy, do desk. Us. Kdo do desk cizí věci klade,, propadá hrdlo i statek. Fauk. K. stromky do důlkův. Šp. Ne všecky pří- činy mají se do rozsudku klásti, ale toliko podstatné. Kol. 32. Bohatství nad přátelství k. Us. Dukáty v ruku k. (mazati), v před (na oči), v břicho (jísti), něco v cestu, Jg., někomu překážky v cestu klásti, Ml., sukni v záhyby. Šp. Sedláci mohou dědictví svá rytířstvu bez povolení královského ve dsky klásti. Nál. Trh když komu kladú ve dsky, ot každé kopy má dáti groš. O. z D. K. něco za ňadra. Alx., Anth. I. 47. K. co k čemu. Chč. 634. Pod práh kladou smotky z nití. Jir. dh. K. co za hřbet (= odkládati). — co, koho zač. Jestliže by někdo kladl za nemocného. Vl. zř. 89., Ferd. I. zř. Něco za žert k., Rk., něco za nic, sobě někoho za přítele. Rk. K. si něco za hanbu, Kom., za česť. Klaďte to sobě za neštěstí. Mor. P. 259. Kdo by takový statek od ženy koupil, má zaň u desk peníze klásti. Ferd. L' Dobré za zlé k. V. Duši mou kladu za ovce mé (své). Jan. K. někoho za vzor (ne: co vzor). Os. K. někomu něco za vinu jest prý šp. m. dá- vati, ale i ona frase jest dobrá. A což mi to zlato, to kladu za blato. Sš. P. 10. Tyto věci za výtržnosť se kladou. Er. — co komu, co čemu: meze, překážky, Us.; své ženě věno k. Zříz. Někomu půhon (k soudu po druhé volati). Kom. Počet, V., osidla, D. Klade si tam 100 pytlů bramborů = myslí, že jich tolik bude. Us. — komu čeho: pře- kážek, šp. m. co: překážky. Bs. — co s kým. Král, když chtěl počet k. s služebníky svými. Mat. K. koho rovno s rovným (rovnati). Jg. — co o kom. Co se tuto klade o rukojmích. Er. O tom počechu klásti lesť, Dal., zradu. Let. co, se kde (v čem, u čeho, mezi čím, po čem, na čem). Žhář n. palič jest ten, který buď v svém nebo v cizím statku oheň klade, aby tím lidem škodil. Pr. měst. V mocných lidech naději svou kladou. Chč. 347. Kladou se (knížata) v nich (u kněží, v kostelích) po smrti (kdy). Chč. 380. Když se peníze kladú v úřadu, wenn Geld zu Amts- handen erlegt wird. VÍ. zř. 353. Kladu to mezi lékařstvím. Jel. Po vodě na ryby k. Šp. Psíky chlupaté na polštářích podlé sebe kladou. Chč. 4G0. Povolenie.., aby na všem statku věno kladl. Vl. zř. 512. Ferd. zř. Das Heirathsgut auf einem Gute bestellen. — co jak: na příč. Us. Ta slova kladou se v pře- neseném smyslu. Jg. Obilí po vrstvách k. Šp. — co proti čemu. V. — kdy. O svých hodinách klaďme se i vstávejme. L. Vz K. kde. — se. Lodí, vítr, vojsko se klade. Us. D. Slovo to se klade, když... Us. Kde se nocí nekladeš, budeš dvěma. Prov. Mus. I. b. 67. — (se, co) instr. Něco rukou na stůl k. Us. Štěstím to kladu, že... L. Polem se k. Us. Kladu se nešťastným. Jg. Ta slova rozdílným písmem se kladou. Us. Do města táhnouce Turky, ani se již vojskem kladli, nalezli. Six. z Ot. Nemocí se k. Lesl. leg. 35. Bláto zlatem kladeš. Sš. 189. Světla klaď (na malbě) křídou bílou, lépe: kresli. Km. Geniem se nyní každý klade. Sš. 99. — co odkud. Vše z truhly vykladl. Ros. Druzí slovo z slova, jiní rozum z rozumu kladou (doslovně neb dle smyslu překládají). Vš. — si co k čemu: k hanbě, zu Schande rechnen. V. -