Klášter
Klášter, Cf. Mkl. Etym. 121. K. = bu- dova, v niž řeholníci nebo řeholnice bydli. Kram. Slov., S. N. Slov. kláštor. Cf. Zř. zem. Jir. 543., 691. O pražských a jiných k. vz Tk. I. 611., II. 360., III. 649., IV. 688., Žer. Záp. II. 184., Sbn. 110., 111., 117., 318., 427., 556., Blk. Kísk. 1335., Sdl. Hr. I. 51., II. 277., Mus. 1833. 181., S. N., Rk. Sl., Let. 27., 35., 36. Z kláštera ujíti, utéci. Us. Hů. — Vz Zákon. — K., Kloster, vsi u Nové Bystříce v Budějovsku, u Třebe- chovic, u Nepomuk, S. N. X. 302., u Vilí- mova. Blk. Kfsk. 1335.