Kleč
Kleč, e, kleče, e, f. = křivé dřevo: a) kleč, kosodřevina (Knieholz, pinus pumilio, FB. 5., Zwergkiefer. ČI. 164., nízké stromky na ho- rách). - b) Držadlo u pluhu (klečplužní, sochy, nohy, nožice, těhle, tíhle; avšak kleče jsou křivé i. e. u pluhu, socha u rádla je rovná). Der Rüster, die Pflugsterze, der Sterz, die Sterze. Jg. — Pravá kleč: náruční n. brázdní, levá: podsední. D. Klečemi pluh vésti a ří- diti. Kouble. Dříví na kleče k pluhům. Um. les. Ne každý oráč, kdo se kleče drží. Pk. — c) Dřevo, na jehož konci (plazu, plužní Hlavě) radlice bývá, die Pflugkrümme. V. — d) Kleče, f., klečí, n., křivá dřeva neb žebra u lodí, na kterých přibita jsou prkna poboční. D., V.