Klestiti
Klestiti, 3. pl. -stí, sti, stě (íc), il, ěn, ění n. stěn, stění; klestívati, kleštívati, ose- kávati, kappen, behauen, schneiden; vyře- zati, verschneiden, entmannen, raunen, reis- sen. Jg. — co, koho: stromy, V.; vrby ve třech letech klestívají, V.; révy, Us.; hřebce, býka, zvíře (vyřezati). D. — co čím: cestu mečem si klestiti (sich Bahn brechen. Dch. ). Háj. — kudy. Štěpař kosířem výstřelky klestí. Kom. — si co. Cestu k někomu si k. skrze nepřátely. Nt.