1. Klí1.
Klí, klé, n., značí vůbec látku lepkou
, na vzduchu n. chladnutím brzo tuhnoucí a tudíž buď k lepení č. skližování
, aneb k tu- žení č. klejování užívanou. S. N. Gummi; Leim. K.
, klejovina, klovatina, gummi. K. višňové n. třešňové, Jád., pružné (kaučuk
, gummi elasticum), panaxové. Nz., Kh. —
K. zemské, Erdharz; židovské (asfalt), Juden- leim, Bergwachs; rybí n. vyzí, Hausenblase; sirnaté. Kh. — 2.
Klí, klička na semeni, Keim, Trieb. Obilí má krásné klí. —
K.
u sladu, Malzbliithe. D. —
K.
, ostí, Stacheln. D. — Ostatně vz Klej.