Klih
Klih. Vz Klia (dod). K. kostní, Schd. II. 321., truhlářský, modelní, Wld., tekutý, vz Prm. III. č. 19., kapalný, pružný, Šp., prysky- řičný. KP. I. 279. Výroba, vaření, obsah, druh klihu. Šp. Cf. Šfk. Poč. 594., Schd. I. 407., 410., Kram. Slov., Rk. Sl. Jde to tam jako z klihu (pomalu). Sá. U Rychn. Naše spolky jdou z klihu (Rozpadají se). Us. Vk. — K. chleba. Cf. Jedlička, Tkanička, Zákal, Klihovatina.