klika
klika, die Kurbel. BO. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. K. parního stroje, Hrm. 98., Zpr. arch. VIII. 46., brzdová, die Schleifkurbel, Us. Pdl., vrátková, das Haspelhorn, Bc, u brusu, Schleifstein-. Šp. K. vylúčecí, orlí- ková, die Handkurbel bei der Sagemühle. Sl. les. Kliky, v obec. mluvě kluky, přístroj k nošení vody, die Tragstange. Ostrav. Wrch. K. u zadovky, vz Klíc. — K. v horu. = ohyb slojů, der Flötzhaken, die Flötzfalte. Hř. 30. — K. u dveří. Brousí, čistí kliky (žebrá, prosí). Us. Lg., Kšť. Nenaučil se otírat' panské kliky (se kořiti). Dch. Chodí jako k. (ohnutý). U Skuhr. Dhn. U nás se bére za kliku a ne za slovo. Us. Hádanka: Máme proroka od roka do roka, jíst mu nedáváme, každý den mu ruky podáváme. Km. 1886. 719. — K. = uskok. Vím, proč se té kliky chytáte (vymlouváte). Jrsk. — K. = vrták. Prsní k. = druh vrtáku, die Brustleier; vrtací k, die Bohrkurbel. Včř. Z. II. 40. — K. = krumpolec. U Král. Městce. Psík. — Kliky žabí = žabí skřehot. Us. Rgl. — K. = kráva s rohem dolů ohnutým. U Poděšína. Rsck. — K., y, m. = neobratný člověk. Nic s ním není, je k. U Kr. Hrad. Kšť. - K, y, m., os. jm. K. Jos., prof., 1833.-1873. Vz Rk. Sl., Bačk. Př. 134., 157., 168., S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 199., Šb. D. ř. 2. vd. 257. — K. J., syn předešlého, učitel na měšť. škole v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 199., 200., Mus. 1882. 244., 412.