KlnoutiKlnouti, klnu (v Opav. knu, Pk
. ), ut, utí, (v Opav. knutí. Pk. ) = klíti, zlořečiti, fluchen; bannen. —
koho. Kterýž tebe klne. V. Klnou (do klatby dávají) ho. V. — Mor. P. —
koho skrze co. Skrze sám tvůj život tě klnu (za- přisahám). —
na koho. Kom
. Lab. 64. —
se.